Škoda že takové pocity nemohou prožít všichni. Stejnou cestu jako prezidentská limuzína jsem absolvoval o pár okamžiků později. Z letiště Heathrow do centra britské metropole. Výsledek? Útrpné tři hodiny v autobuse, jehož řidič si pletl zadní část vozu s chladničkou. Klimatizaci túroval víc, než je na místní podnebí zdrávo. Něco tak úmorného jsem už dlouho nezažil.
A to nešlo o autobus českých pisálků. Seděla v něm i tenisová legenda Helena Suková, medailistka ze ZOH v Lake Placid 1980 a v Sarajevu 1984 Květa Pecková-Jeriová nebo jedna z českých medailových nadějí – judista Lukáš Krpálek.
Toho jsem litoval nejvíc. Krátce před olympiádou ho chytla záda, a navíc ho večer čekal slavnostní ceremoniál, kde si zase pár hodinek postál. "Možná bych mohl vynechat, ale nechte si ujít takovou událost," prohodil zasmušile při čekání na autobus.
"Ten los je ale ještě větší rána," dodal trpce. Aby ne. Pořadatelé mu nalosovali na první dvě kola dva poslední mistry světa. Nezbylo než popřát, aby měl na tatami podobné štěstí jako prezidentův šofér v londýnské dopravě.
OLYMPIJSKÝ ZÁPISNÍK
