Studie vznikla z iniciativy Německé olympijského svazu a financoval ji Spolkový institut pro sportovní vědu (BISp). Právě s jeho založením v roce 1970 autoři spojují začátek "státního dopingu" v západoněmeckém sportu.
"Pokusy s látkami, které podporují výkon, jako jsou anabolika, testosteron, estrogen nebo krevní doping EPO, byly financovány z prostředků státního rozpočtu," konstatuje zveřejněná studie.
BISp, který dodnes spadá pod ministerstvo vnitra, rozdělil podle autorů na výzkum povzbuzujících prostředků jen mezi trojici ústředních ústavů sportovní medicíny v západním Německu deset milionů marek. Badatelé napočítali více než 500 projektů spojených s testováním těchto látek, o němž podle studie někteří západoněmečtí politici věděli a minimálně ho trpěli.
Experimenty i na nezletilých
Autoři tvrdí, že s dopingem se v západním Německu experimentovalo dokonce i na nezletilých sportovcích. Používání podpůrných látek bylo podle výzkumníků ve Spolkové republice rozšířené ale už na konci 40. let zejména ve fotbale, kdy hráči dostávali různé amfetaminy. Častý byl především pervitin, využívaný jako povzbuzující prostředek už v hitlerovském letectvu za druhé světové války. Podle studie některé indicie naznačují, že tato droga mohla být v injekcích dávaných západoněmeckým mistrům světa ve fotbale 1954, a ne vitamin C, jak se oficiálně tvrdilo.
Studie vyvolala v Německu vášnivou debatu. "Doping byl plošně rozšířen na východě i západě (Německa)," komentoval její závěry dlouholetý předseda parlamentního výboru pro sport Peter Danckert. Jediný rozdíl podle něj byl v tom, že v komunistické NDR byl "státem řízen", zatímco v západním Německu "státem trpěn". Po nových zjištěních berlínských vědců ale nevidí mezi oběma systémy žádný větší rozdíl.
Německý olympijský svaz okamžitě oznámil, že vytvoří nezávislou komisi, která má závěry studie prověřit. Atletický svaz v reakci na ni opětovně vyzval k přijetí antidopingového zákona v Německu. Diskuzi o studii navíc přiživilo tvrzení tisku, že zveřejněný text je výrazně kratší než originální dokument a že v něm chybí jména prominentních politiků, kteří o této praxi věděli. Na konci srpna se kvůli tomu mimořádně sejde parlamentní výbor pro sport, jemuž má vysvětlení podat i ministr vnitra Hans-Peter Friedrich.
