Proč vám finále těsně uniklo?
Ten rozstřel jsem hrozně pokazil, byla tam trochu nervozita, zbrklost. Neodstřílel jsem to tak pěkně, jak jsem si věřil.
Na poslední položce jste nastřílel tři devítky...
Ale to je celkem dobré, tam se nic nepokazilo. To na těch šestivteřinových jsem předtím dal dvě osmičky, což se nesmí stávat. Byla to obrovská ztráta, která mě stála finále.
Proč jste o den dříve střílel na rychlých položkách lépe a dnes vám šly spíš ty krátké?
To se někdy stane. Je to den ode den.
Je to pro vás kruté, že rozhodne o finále pět ran během čtyř vteřin?
Těžko říct... Spíš je to spravedlivé, protože kdybychom stříleli víc, ve finále by bylo dalších šedesát ran. To by pak pro toho z rozstřelu bylo úmorné.
Jak jste prožíval ve čtvrtek průběžné čtvrté místo?
Odpoledne to bylo těžké, nespalo se mi pak obře. Ale snažili jsme se odsud vypadnout s kamarády a nemluvit o střelbě, protože na ni člověk pořád myslí. Ve výsledku se ale stejně vyspím. Naspal jsem sedm hodin.
Co těch dvacet minut před rozstřelem? Na co člověk myslí?
Jen jsme si povídali s trenérem tak nějak o ničem. Já si ale na ten rozstřel věřil, sedí mi. Vyhovuje mi to víc než samotný závod, ale pokazil jsem to hrozně.
I tak jste sedmý na světě, ale také krok od finále. Jaké pocity tedy převládají?
Převažuje obrovské zklamání, mrzí mě, že jsem nepostoupil, i když samotný výsledek je pěkný.
Co bude teď? Vystudoval jste doktora, budete se soustředit víc na práci?
Teď po olympiádě to nechci úplně řešit. Člověk jezdí čtyři roky po závodech, ale není to nic, na čem by se proslavil, jenže olympiáda je až ten vrchol. O to víc mě mrzí, že jsem se tu neukázal. Jestli chcete ode mě slyšet vyhlídky do budoucnosti, myslím, že ta je v medicíně. Co bude se střelbou, se uvidí časem.
Co tedy jinak děláte?
Právě že nic. Doteď jsem se věnoval jen studiu a střelbě.
Češi bojují o medaile. Podívejte se Beachvolejbalistky Kristýna Kolocová a Petra Sluková |
Jak se to dá kombinovat?
Horko těžko, ale mně vyšli vstříc jak při střelbě, tak i ve škole. Studoval jsem o rok déle. Bez těch lidí kolem by to nešlo.
Jakému oboru byste se tedy chtěl v medicíně věnovat?
Chirurgii, ale záleží na tom, jaké seženete místo. Neříkám, že by mě bavila jen chirurgie. Ale je to takový můj favorit.
Tam by se vám tedy klidná ruka hodila...
To rozhodně.
