Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Špotáková: Každá medaile je vydřená, ale tahle hodně bolela

Sport

  23:40
BARCELONA - Trpěla jako zvíře. Od třetího pokusu se oštěpařka Barbora Špotákové po každém finálovém hodu chytila za bolavý loket a její obličej se zkřivil bolestí. Ale bojovala, odházela všechny pokusy a odměnou je jí bronzová medaile z mistrovství Evropy. První cenný kov této hodnoty v její kariéře. "To je super, hlavně, že to cinká," říkala po závodu už s úsměvem.

Trpící Barbora Špotáková. foto: Reuters

Mohla hody vynechávat a šetřit síly. Ale to není její styl, to neumí.

Chtěla první hodem rozhodnout, ten se jí však nepovedl. "Kdyby byl dál, bylo to veselejší," řekla po závodu světová rekordmanka. I Jan Železný ji povzbuzoval. "Máš na to," křičel na ni z ochozů. "Já si to taky myslela," vysvětlila Špotáková, proč se pouštěla do dalších hodů, byť do páté série vedla. Chtěla vylepšit stříbro z minulého šampionátu v Göteborgu.

Nikdy ale nezažila soutěž, kde by byla o třídu lepší než soupeřky. Že by prvním hodem hodila hned 69 metrů. Medaile si vždy vybojovala. "Každá medaile je vydřená, ale tahle hodně bolela," řekla. "Chtěla bych se dožít závodu, kdy budu jasně první a budu se smát. Než abych se šklebila a držela lokte," líčila olympijská vítězka a mistryně světa.

O bolesti před závodem hovořila snad se všemi, i se Železným, který má hodně zkušeností s pochroumaným zdravím. Ale zažila i větší trápení. "Na MS juniorů v roce 2000 při víceboji, kdy jsem měla únavovou zlomeninu, která při osmistovce praskla úplně. To teď se můžu v klidu osprchovat, tehdy jsem nemohla ani chodit," usmívala se.

Barbora Špotáková na MČR v Třinci

Bolest při závodu ale cítila takovou, že už v posledních pokusech ani nevěřila, že by mohla ještě vyhrát. To by se musel stát nějaký zázrak. S tím loktem to nešlo," uznala. Její odhodová ruka dostala v kvalifikaci zabrat, bolest byla tentokrát větší než v úterý.

Špotáková ale možná mohla předejít zranění. Letos se totiž stala ambasadorkou Diamantové ligy a házela až příliš často. A její tělo nevydrželo. "Jasně, nejsem nejmladší, ale každý by bral Diamantovou ligu a bronz na Evropě. Pro mě to byla příležitost jako hrom. Věděla jsem, že to bude náročné, ale chci uspět i v seriálu," řekla jasně devětadvacetiletá atletka.

S rukou půjde po mistrovstvím Evropy na podrobné vyšetření. "Budu se muset o ten loket starat, doufám, že to není nic vážného," zvedla. Na konec sezony to ale nevidí. "Myslím, že bych za dva týdny mohla házet." Němky jsou pohromou české oštěpařky. Třikrát ji z prvního místa sesadila Steffi Neriusová, naposledy loni na MS v Berlíně, kde ukončila kariéru.

Stahlová vyhrála překvapivě. "Hezky to trefila. Ani mě nepřekvapila. Ona si to zaslouží," mínila Špotáková. "Ale asi to je německé prokletí," připustila.

Lítost Špotáková necítila. Jen v ní byla malá dušička, když se nad Olympijským stadionem přehnal déšť. V něm letos oštěpařka házela už dvakrát. "Nakonec to dobře dopadlo," radovala se. Před týdnem, když se zranila, byla ve špatné náladě. "Ale nejde přeci o život," mávla rukou a už chystala oslavu. "Bude," dodala s úsměvem. Tibor Alföldi ura

Autor: