Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Sparta? Celý fotbalový národ vás kontroluje a radí, jak to dělat, říká bývalý člen vedení

Sport

  13:00
PRAHA - Navzdory dvěma titulům nebyl ve Spartě úspěšný a nebojí se to přiznat. Za deset let ani jednou nezažil postup do Ligy mistrů. Letní sparťanský třesk, který ve Spartě probíhá, už pozoruje ze druhé strany barikády. Jakub Otava přestoupil do agentury Sport Invest International a dělá manažera.

Udělat úspěch se současnou Spartou? Podle Jakuba Otavy to je velmi složité. foto: ČTK

Stramaccioniho Sparta. Promyšlený projekt, nebo riskantní experiment?

„Stávalo se mi, že jsem odvezl syna do školky, jel do práce a na Letné si uvědomil, že už pracuju na Pankráci. Vlastně se ani nedivím, když jsem ve Spartě strávil třetinu života,“ říká Otava.

Je mu 36 a byl zjevením mezi vrcholnými funkcionáři. Dotáhl to na prestižní pozici člena výkonného výboru v Evropské asociaci klubů. Zná mnichovského šéfa Rummeniggeho, Agnelliho z Juventusu, Bartomeua z Barcelony. Van der Sar z Ajaxu je jeho kamarád.

K tomu se teprve dostaneme. Nejprve o Spartě, kam přišel Otava z televize. Z mluvčího se vypracoval až do představenstva, byl pravou rukou majitele Křetínského.

Jakub Otava.

Ještě drobné upozornění: rozhovor vznikl den před pohárovým krachem Sparty v Bělehradu.

Když jste v prosinci odcházel, tušil jste, že Daniel Křetínský plánuje revoluci?
Tušil a pomohlo mi to v těžkém rozhodování. Vycítil jsem, že je ta správná chvíle skončit, i když hodně lidí to dodnes považuje za nepochopitelné. Ze Sparty se přece neodchází dobrovolně.

Jenže?
Nahromadil se ve mně mix opotřebovanosti, únavy a sebereflexe. Vnímal jsem, že já ani klub nejsme úspěšní tak, jak bychom měli být. A už jsem tam těch nových začátků zažil dost.

Deset let ve Spartě, deset let bez Ligy mistrů.
To byl velký neúspěch. Jenže to období bylo specifické. Když jsem přišel v roce 2007, našel jsem klub s velkým sparťanským srdcem. Trenér Michal Bílek, asistent Horst Siegl, prezident Jozef Chovanec, v kabině Tomáš Řepka, Jarda Blažek. Duch Železné Sparty byl všude. Jméno a tradice, která vás zavazuje, ale i svazuje zároveň. Sparťani začali „vymírat“, postupně se dělaly kompromisy a nevědělo se, kudy dál. S cizinci? A s jakými? Sázet na mladé? A do toho se čekání na úspěch prodlužovalo a tlak rostl. Nebyl čas.

Měl jste vrcholnou funkci, mohl jste to ovlivnit.
Sparta je složitá a zdaleka ne každý ji ustojí. Poskládat tam od základů zcela nové mužstvo bylo a je vrcholná alchymie. Jakmile z kabiny začalo vyprchávat sparťanství, zvětšovaly se problémy. Zbrzdila to jen skvělá generace z ročníku ’92, která byla silná a zvyklá nosit rudý dres. Krejčí, Brabec, Kadeřábek, Skalák...

Semih Kaya ze Sparty.

Nakolik vám dávali fanoušci sežrat, že už Sparta nedominuje?
Já jsem odmalička sparťan. Tím spíš mě trápilo, že nemáme dlouhodobé a pronikavé výsledky. Pořád se za mnou táhly stíny, byly blíž a blíž a já najednou zjistil, že už jim neuteču. Nemohl jsem vylézt z domu, aniž by mi někdo vynadal. Sparta je věc veřejná, celý fotbalový národ vás kontroluje a radí, protože ví, jak by se to mělo dělat. Nestěžuju si, holt je to daň, která k tomu patří.

Proto jste vycouval?
Proto ne, zrálo to ve mně. Když začal vznikat trenérský model Holoubek–Požár, nevěřil jsem, že to bude fungovat. A taky jsem si to vyhodnotil tak, že nadešel čas pro hlubší změnu, ne pouze trenérskou. Byla to menší revoluce, která předcházela té současné velké.

Nebyl Křetínský naštvaný, že Spartu opouštíte?
Dal mi obrovskou šanci a nikdy bych ho nenechal ve štychu. Všechno bylo připravené, aby po mně nezůstala mezera. Nakonec mi řekl: Tak jdi do světa! Zůstali jsme v kontaktu, za tu dobu se z nás stali přátelé.

Krátce potom, co jste zmizel, přišel italský trenér Stramaccioni, k tomu deset cizinců. I za vaší éry jste plánovali, že angažujete trenéra ze zahraničí.
To ano, Němce Finka, ale ve finále jsme se toho lekli. Báli jsme se, že by to byl příliš velký zásah, že není dost času, že za měsíc se hraje o Ligu mistrů. Fink jednal paralelně i s Austrií Vídeň a už se mu nechtělo čekat. Nakonec zůstal trenér Ščasný a dostali jsme se do čtvrtfinále Evropské ligy. Něco to do sebe mělo.

Hrály roli i peníze?
Jistě. Tehdy to pro nás byly astronomické cifry.

Brankář Sparty Martin Dúbravka.

A dnes?
Sparta se dramaticky změnila, to je úplně jiný svět. Co se přestupních částek a platů týče, padly všechny bariéry. Možná měl letos Dan Křetínský lehčí rozhodování, protože nebojuje o Ligu mistrů, ke které jsme se pořád upínali. My vždycky chtěli minimalizovat riziko, když jsme viděli naději na Ligu mistrů. Letos to riziko není a možná si ve Spartě řekli: Kdybychom se náhodou nedostali do Evropské ligy, bude to průšvih, ale přežijeme to. Hlavní je titul a přímý postup příští rok.

To víte?
Jen se domnívám. Riziko, že si to nesedne hned, je veliké. Každopádně s rozpočtem a posilami, které Sparta udělala, by se do Evropské ligy mělo dostat i mužstvo, které vzniká úplně nově. Současný tým je poskládaný tak, že by mu neúčast v Evropě jen uškodila, především z hlediska motivace i využití hráčů.

Nemůže se Sparta dostat do problémů s finančním fair play?
Určitě ne. Do loňské sezony spadají lukrativní prodeje Krejčího do Bologni, Schicka do Sampdorie, Brabce do Genku a hlavně Bořka Dočkala do Číny. Sparta vydělala spoustu peněz a Dan se rozhodl, že je investuje zpátky. Finanční fair play vám nezakazuje být v zisku, naopak je to bič, který hlídá, abyste nebyli dlouhodobě ve ztrátě a nedocházelo k jejímu nekonečnému prohlubování. Letos si Sparta může dovolit utrácet. A Slavia vlastně taky, protože i tam vydělali na přestupech. Je to spíš o chvályhodné filozofii majitelů, kteří na tom nepotřebují bohatnout.

Ale rozpočty narůstají.
To je druhá věc, protože všichni příchozí dostávají vysoké platy. Věřím, že to ve Spartě i ve Slavii mají dobře spočítané.

Kam tedy směřuje Křetínský? To bude Spartu dotovat navždy?
Jemu bych přál ze všech nejvíc, aby se ten projekt podařil a přinesl úspěch. Dan je neuvěřitelný srdcař a stres, který prožívá při zápasech, ho strašně ničí. Takže peníze, které teď do Sparty napumpuje navíc, mu stojí za to, když mu sníží hranici stresu. Jen si nemyslím, že se ve sportu obecně dá ekonomickou silou zvládnout všechno.

Tal Ben Chaim.

Na to spoléhá i Slavia.
A přitom nejdůležitější bude trpělivost. Hráči, kteří přišli, jsou zajímaví. Ale i kdyby na lavičce seděl Ferguson nebo Mourinho, bude chvíli trvat, než si všechno sedne. Zvlášť ve Spartě po dramatických změnách. I když to třeba ze začátku nepůjde, nesmí zmatkovat, to by mohlo mít katastrofální následky. Slavia má náskok. S výborným trenérem Jardou Šilhavým a s trochou štěstí by se do Ligy mistrů dostat mohla.

Většinu vaší éry ve Spartě jste válčili spíš s Plzní. Nebylo to nafouknuté?
Plzeň byla před sedmi lety na lopatkách a Sparta držela prst na spoušti. Mohla nechat ten klub padnout. Neudělala to a pak se jí to vymklo z kontroly.

Ať nemluvíme v náznacích. Ještě za minulého majitele Kříže se Plzeň motala ve velkých dluzích, neplatila za hráče a nebýt dohody s Křetínským, musela by padnout.
Byla to Sparta, kdo stvořil monstrum, které se jí pak utrhlo z řetězu. Když to vzal do rukou generální ředitel Adolf Šádek, který odvedl strašnou spoustu práce, Plzeň se neskutečně zvedla.

Jaký máte vlastně se Šádkem vztah? Antipatie?
Paradoxně je to můj kamarád, i když dvakrát do roka jsem ho chtěl vidět na kolenou. On je srdcem Viktorky. Když tam prochází stadionem, všichni jsou v pozoru. A jako soupeř mi připomíná pitbulla. Zakousne se a čím víc do něj boucháte, tím má silnější stisk.

Vpravo je nová posila Sparty, turecký obránce Semih Kaya, vlevo je obránce Michal Kadlec.

Takový člověk na Letné chybí. Proč má Sparta plno šéfů, a úspěchů málo?
Je to jedna z chyb, které jsem vnímal a na kterou jsem svým odchodem reagoval. Když přišel Adam Kotalík na pozici generálního ředitele, ještě se to zamotalo. Začali jsme se zdvojovat a nevědělo se, kdo je šéf, což dávalo všem v klubu prostor pro alibi. Teď je jasný boss Adam.

Jak vnímáte půtky fotbalových funkcionářů, když jste najednou na druhé straně?
Pořád někde v zákopu válčíte a bojujete jen za svůj klub. S klapkami na očích. I já je měl. Když se proberete, zjistíte, že to byly spíš žabomyší války.

S lidmi, se kterými jste válčil a hádal se o hráče, teď musíte vycházet. Sport Invest je manažerská společnost.
I proto tuzemské záležitosti zatím moc neřeším. Se Slavií vůbec, to by logicky nedělalo dobrotu. U Sparty by mi to nepřišlo fér, když jí vidím do kuchyně. Soustředím se na zahraniční pobočky a trhy. Máme vlastní kanceláře v Anglii, Rusku, jsme aktivní v Turecku, začínáme v Číně.

Co na váš přestup říkají kolegové, se kterými jste seděl v Evropské asociaci klubů ECA?
Dělají si legraci, že jsem přeběhl na temnou stranu. Překvapilo je to, protože věděli, jak Spartu miluju.

Hodí se k nové profesi, že máte známosti ve vysokém fotbalu?
Nechci, aby to vyznělo jako machrování, ale přiblížil jsem se k lidem, kteří řídí největší evropské kluby. Vybudovali jsme si mezi sebou vztahy. V rámci výkonného výboru jsme celé dny pracovali, ale zároveň jsme pak zašli na večeři, na pivo. Nic si nenamlouvám, nějakého Otavu ze Sparty určitě Bayern nebo Juventus nepotřebovaly, ale vznikla tam přátelství, která trvají. Navíc jsem tam byl suverénně nejmladší ze všech, a tím jsem vynikal.

Marc Janko ze Sparty.

Slavný Karl-Heinz Rummenigge, prezident Bayernu a šéf ECA, vám zvedne telefon, když zavoláte?
Nikdy jsem to nezkoušel, ale když se potkáme, vždycky se rádi vidíme. Těch příležitostí je dost, Sport Invest má třeba v Allianz Areně vlastní skybox. Podzimní zasedání ECA tradičně probíhalo v Mnichově, Kalle tam při Oktoberfestu slavil narozeniny. Byl jsem tam aspoň pětkrát, poznal jeho manželku, jednoho z jeho synů.

Takovou známost asi Sport Invest nevyužije, ne?
Co vy víte? Neříkám, že zrovna teď s Bayernem něco řešíme, ale kontakty se hodí. Můžou otevřít spoustu dveří.

Už se některé otevřely?
Zatím nebylo potřeba, Sport Invest má v Evropě vysoký kredit i bez toho.

Neříkáte si někdy, že jste na tak vysokou funkci ve Spartě nebyl dost zralý?
Zpětně mi dochází, jaké chyby jsem udělal. Pramenily z nezkušenosti. Musel jsem se učit za pochodu a někdy jsem si sám říkal: Nepřišlo to příliš brzy?

Co si říkáte právě teď?
Přece se nesmířím s tím, že bych v šestatřiceti měl mít vrchol kariéry za sebou. Jsem ve věku, kdy se v téhle branži startuje, proto na sobě budu dál makat.

Srdjan Plavšič ze Sparty.

Novou kapitolu jste začal schůzkou s Marinou Granovskou, což je šéfka Chelsea, pravá ruka majitele Abramoviče. Slušné.
Ona je „decision maker“, člověk, který rozhoduje. Řešili jsme budoucnost hráčů, které v Chelsea zastupujeme, a byl to zážitek. Napadlo mě, že den přede mnou seděl ve stejném křesle trenér Conte, že tam útočník Diego Costa rozebíral svůj konec v klubu. Upřímně, svět velkého fotbalu by mi chyběl a díky Sport Investu jsem v něm zůstal. Na emocích, které jsou s fotbalem spojené, jsem se stal závislým. A jak tak sleduju šrumec u nás v kanceláři, jsem si jistý, že o ně nepřijdu.

Co že jste to v Chelsea řešili?
Budoucnost Tomáše Kalase, mladého kanonýra Tammyho Abrahama a dalších kluků, které tam zastupujeme v juniorce. Tomáš nakonec odletěl s áčkem na turné do Číny, zatímco Abraham po skvostné sezoně v druholigovém Bristolu odchází hostovat do Swansea, takže si zahraje Premier League.

Ruský trenér Sluckij v anglickém Hullu, to je taky vaše práce?
Tenhle projekt je práce celé firmy, především pak anglické kanceláře. Trenér se rozhodl, že by se rád odrazil z druhé anglické ligy. Chce se na ostrovech adaptovat a pak se zkusí posunout. Sluckij je tak cílevědomý, že na jaře prošel rychlokurzem angličtiny a už mluví plynně. Z CSKA Moskva jsem ho znal jako sfingu, která jen sedí na lavičce a houpe se, ale on je úplně jiný. Zábavný a čilý.

A rovnou jste mu do Hullu přibalili stopera Mazucha ze Sparty?
Kdyby to fungovalo takhle jednoduše, jedině dobře pro nás, ale Ondru si vybral sám. Znal ho z Dněpru. Ondra je obouchaný a v osmadvaceti na vrcholu sil. Ostrovní styl fotbalu je přesně pro něj.

Trénink Sparty, vlevo Tomáš Rosický.
Úvodní zápas třetího předkola fotbalové Evropské ligy: Crvena Zvezda Bělehrad -...

Podle toho, co vyprávíte, musí to být zásadní změna ve srovnání se Spartou.
Ve Spartě žijete permanentně ve stresu. I když se snažíte udělat všechno nejlíp, jak umíte, makáte od rána do večera, tak si stejně o víkendu musíte sednout na tribunu a pak už na vás nezáleží. Rozhodne se na hřišti a bez vás. Teď můžu být u toho, když se rozhoduje o budoucnosti hráčů a píšou se osobní příběhy. Navíc Sport Invest není jen fotbal, je to špičková nadnárodní sportovní agentura, kde se toho můžu zase spoustu naučit.

Takže vás baví život po životě?
Baví a ještě se mi ulevilo. Potřeboval jsem se dát do kupy, Sparta mě zmuchlala. Mám ženu a dvě malé děti a konečně je vnímám, dřív jsem žil jen Spartou. Ale stálo to za to.

Autor: