Plně prý souhlasí s výrokem italského freedivera Umberta Pelizzariho, jedné z největších osob tohoto sportu: "Přístrojové potápění děláme, když se chceme podívat na svět okolo nás. Nádechové, když chceme vidět svět v nás."
Vedle vnitřního poznání ji však láká i zdolávat rekordy. Už je držitelkou slovenského (85 metrů) a v brzké době by chtěla pokořit i ten světový. Při mimosoutěžních zkouškách se dostala do 93 metrů, ráda by si troufla i na stometrovou hranici.
Nadechnout, doplavat do téměř stometrové hloubky a ještě zpátky. "Není to o výdrži s dechem," popsala pro slovenský server sme.sk Linczényiová. A to i přesto, že jí celý akt zabere zhruba tři minuty. Světový rekord je přitom 11 minut a 35 vteřin, ženský 9 minut a 2 vteřiny.
To však není její hlavní disciplína. Při cestách do hlubin je nejdůležitější naučit se vyrovnávat vzduchem vyplněné prostory těla. Za toto umění pak přichází zasloužená odměna. "Být zpátky na hladině, ve světle a s přáteli, to je pro mě jako znovuzrození," popisuje niterní pocity mladá Slovenka.
