Tady je opět vidět dvojí metr. Upozornění, že se nemá na hřiště nic házet, pochopili skoro všichni, ne tak Pepík. A už vůbec není jasné, co ho přimělo, aby se takto rozčiloval. To, že diváci osazenstvu sparťanské lavičky nadávají a přiletí i nějaký ten kelímek, je snad normální, ne? Je to věc slušného vychování. Vidím starší známou osobu – pěkně pozdravím, všimnu si v tramvaji těhotné – pustím ji sednout, zahlédnu sparťana...
Fakt nechápu, co se zase komu nelíbí!
Návrat Rudy Skácela do sešívaného dresu je naopak skvělá zpráva. Tedy za normálních okolností by byla. Teď se ale může stát, že ho šílený experimentátor Jarolím postaví třeba do brány, nebo z něj, když bude mít světlejší chvilku, udělá stopera. Potom se taky zdá, že příčina toho, proč jsme po třetině soutěže šestí se sedmibodovou ztrátou na jakýsi Jablonec, netkví v nedostatku kvalitních hráčů. Chyba bude někde jinde a někdo by se už měl probudit, viď, Karle?
Ale všechno lze ještě zachránit. O výhře na Kladně nemluvím, to by už bylo tragické, kdyby byl výsledek jiný. Ano, chceme příští týden alespoň bod z Valencie a myslíme to vážně. Čas na zábavu vypršel, tak do práce, kluci!
Autor (40) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
