Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Skauting nebo mládež? Ještě nevím, řekl po loučení Vlček

Sport

  12:36
PRAHA - Dojatý veterán Stanislav Vlček se v pražském Edenu emotivně loučil s fotbalovou kariérou. Šestatřicetiletý útočník jen litoval toho, že to nebyla rozlučka vítězná. Jeho Slavia totiž prohrála s Ostravou. "Přál jsem si vyhrát, ale i tak jsem si to užil, fanoušci byli skvělí," říkala ikona sešívaných.

Slávistický útočník Stanislav Vlček se loučil se svojí sportovní kariérou foto: ČTK

Vlček do zápasu přišel z lavičky náhradníků v 64. minutě za stavu 1:0 pro ostravský tým a nakonec musel skousnout dvoubrankovou prohru. "Škoda, ani jsem se do hry moc nedostal," povzdechl si. "Nejspíš na mě padla ta atmosféra mého posledního zápasu. Měl jsem prostě připravený jiný scénář, věřil jsem, že na hřiště půjdu, když povedem."

V týdnu jste ohlásil loučení s kariérou a drtivá většina ze sedmi tisícovek fanoušků přišla právě na vás. Očekávali, že nastoupíte od začátku.
Trenér Rada mi tu možnost nabídl, ptal se mě, jestli chci do základní sestavy. Jenže já na podzim jen zaskakoval, většinou jsem byl jen na lavičce, jenom třikrát jsem střídal a celkem jsem měl odehraných jen pět minut. S koučem jsem se v létě dohodl, že v kádru zůstanu hlavně kvůli kabině. Tak jsem se rozhodl jen pro tu lavičku. Ale jak už jsem říkal, věřil jsem, že do zápasu půjdu za jiného stavu.

Jak jste vnímal, že jste se loučil porážkou?
To se nedá nic dělat. Někdo má to štěstí, že odchází na vrcholu, jiný ne. Ale já jsem i tak se svou kariérou spokojený, jsem rád, že jsem ty slávistické časy mohl prožít. A to loučení bylo i přes prohru výborné, tím, spíš, když mi přišla popřát i Petra Kvitová.

Vlčkovy góly

Bohemians 1905 - 6
České Budějovice - 2
Olomouc - 42
Dynamo Moskva - 2
Slavia - 44
Anderlecht - 10 

Že vám přijde poblahopřát naše nejlepší tenistka, to jste skutečně nevěděl?
Nevěděl. Letos před Wimbledonem jsme se za ní s pár slávisty byli podívat v Prostějově a ona mi to teď takhle krásně oplatila. Její rakety, kterou jsem od ní dostal, si fakt považuju.

Jistě byste se raději loučil před plným hledištěm.
To jistě, samozřejmě bych měl radši vyprodáno. Ale bohužel, pátek ve 20.15, to je pro fanoušky ten nejhorší termín, navíc televizní zápas.

Co vás při loučení nejvíc dojalo?
Když jsem před zápasem stál na hřišti s dcerama. Malá Natálka se na tyhle chvíle poctivě připravovala a týden doma chodila ve slávistickém dresu.

Šest dní před vámi se s kariérou loučil liberecký Nezmar. Vzpomínal jste na něj při vašem loučení?
Samozřejmě. My jsme se s Honzou Nezmarem asi před deseti dny sešli v Praze, měli jsme něco v televizi. Tak jsem si oba popřáli, aby se nám ta loučení vydařila. Bohužel, on s Libercem doma prohrál s Plzní a mě vlastně to samé potkalo s Ostravou. Bohužel.

Co teď budete dělat?
Ještě čtrnáct dní trénujeme, takže se s klukama zatím neloučím, přestože atmosféra po čtvrté porážce za sebou nebude bůhvíjaká. A co dál? Když jsem oznámil konec kariéry, dostal jsem od slávistického vedení dvě nabídky. Buď pomáhat s mládeží, kterou má na starosti Karol Kisel, nebo spolupracovat s manažerem Mirkem Držmíškem a pomáhat mu se skautingem. Zatím jsem se ještě nerozhodl.

Pokud byste se rozhodl pro manažerskou práci, co byste jako první udělal, aby se Slavia zvedla?
Určitě bych nedostal takové pravomoce, abych mohl vyměnit půlku kádru. Ale jak říkám, rozhodnutý ještě nejsem.

Ligoví rekordmani v odehraných zápasech

465 - Jaroslav Šilhavý
455 - Stanislav Vlček
440 - Martin Vaniak
435 - Horst Siegl
430 - Rudolf Otepka
414 - Oldřich Machala
412 - Martin Kotůlek
410 - Michal Bílek
408 - Jozef Weber
405 - Jiří Novotný

A co pokračovat na hřišti v nějaké nižší soutěži?
Tak o tomhle teď vůbec neuvažuju, i když nabídek mám dost. Hlavně z Benešova a okolí, ale taky z Rakouska. Jenže já chci minimálně do léta odpočívat. Těším se, jak o Vánocích nebudu muset každý den na váhu a o dovolené že nebudu muset běhat se sporttesterem. A jestli mi to hraní bude chybět, v létě možná vezmu nějakou tu nižší soutěž, ve které bych hrál hlavně pro radost.

Po čem se vám bude nejvíc stýskat?
Po kabině, po spoluhráčích, se kterými jsem zažil hodně radosti.

Na co ze své bohaté kariéry nejvíc vzpomínáte?
To je víc. Určitě na ty dva góly Ajaxu před pěti lety, které Slavii poslaly do Ligy mistrů. Vedle toho Ajaxu mám nejlepší vzpomínky na angažmá v Anderlechtu, které jsem prožil na sklonku kariéry, což jsem bral jako odměnu. Pak samozřejmě vzpomínám na národní mužstvo, do kterého jsem se naplno dostal taky až po třicítce, zahrál jsem si na mistrovství Evropy ve Švýcarsku a za nároďák jsem nastoupil i ve Wembley proti Anglii. Těch vzpomínek je opravdu hodně.

Jak si vysvětlujete tu vaši obrovskou oblibu u fanoušků?
Řekl bych, že to nejspíš bude tím, že jsem na hřišti nikdy nic nešidil. I když mi to třeba nešlo, vždycky jsem do toho dával všechno a hrál naplno. A právě tohle asi  fanoušci oceňujou nejvíc.

Autor: