Čím si pokles formy vysvětlujete?
Mám pocit, že moje výkony byly hodně podobné, jen s tím rozdílem, že ze začátku sezony se mi dařilo šance proměňovat. Teď jsem měl pět jasných příležitostí a ani jednu nedal. To je právě ten rozdíl mezi slávou a zatracením.
Nezamotala se vám hlava z toho, že se zase začalo mluvit o vašem návratu do reprezentace?
To ne. Na reprezentaci moc nekoukám, pro mě je teď důležité se prosadit ve Stuttgartu.
Ale takové úvahy vám přece musely udělat radost.
To je jasné. Ještě před dvěma lety jsem hrál třetí ligu s béčkem Sparty a teď hraju se Stuttgartem v popředí bundesligy a mluví se o mně v souvislosti s reprezentací.
Láká vás představa zahrát si na mistrovství světa?
To je pro mě vzdálený cíl. Pořád mluvíte o reprezentaci, ale mně žádná pozvánka nepřišla. Na to můžu myslet, až budu mít jisté místo ve Stuttgartu.
Jaká je vaše pozice v klubu?
Když jsem přišel, psalo se, že jdu jen dělat náhradníka Bastürkovi, ale nakonec jsem hrál já a on seděl na lavičce. Začátek jsem měl skvělý, teď se mi tolik nedaří. Jsem na sebe hodně náročný. Jsem sebekritický a někdy zbytečně sám sebe dostávám pod tlak.
Na jakém postu hrajete?
Většinu zápasů jsem odehrál jako klasický střední záložník.
Nebaví vás víc hrát podhrotového útočníka, který má v útoku víc volnosti?
To je pro mě asi nejlepší post. Jenže v dnešním fotbale se to už hraje těžko, protože ta volnost pak logicky chybí v obraně.
Máte za sebou bouřlivé roky, během nichž to několikrát vypadlo, že s fotbalem skončíte. Už vás fotbal zase baví?
Přestal mě bavit, když jsem byl v Hannoveru, ale jinak je to moje celoživotní láska. Narodil jsem se pro fotbal, je to jedna z mála věcí, které opravdu umím.
Je těžké se zbavit pověsti problémového hráče?
Toho se nikdy nezbavím, potáhne se to se mnou pořád. Ať přestoupím kamkoliv, stejně se bude psát o mé minulosti.
Připomíná vám někdo v Německu vaše problémy s alkoholem?
Tady jsem to ještě neslyšel, jen v Čechách někdo občas něco zařve. Naučil jsem se na to nereagovat, nechci přilévat olej do ohně.
Herny, divoké večírky a alkohol jsou už minulostí?
Zatím to minulost je. Už tři roky abstinuji. Je to dobré.
Je pro vás těžké nedotknout se alkoholu?
Těžké to není, jen je mi to občas líto. Třeba na Silvestra mi vždy přišlo normální si připít šampaňským, ale to se holt nedá nic dělat.
Do Německa jste se loni vrátil ze Sparty, kde jste se neprosadil. Vzpomenete si na to ještě?
Mělo to pro mě hořký konec, dodnes mě mrzí a trochu i bolí, jak to angažmá skončilo. Ale stalo se. Měl jsem tam na víc, ale nedokázal jsem to prodat.
A teď vám Spartu můžou nalosovat v Poháru UEFA.
To by bylo skvělé, moc bych si přál zahrát si na Letné!
Jaký teď máte sen? Kdysi jste si chtěl otevřít doma na jihu Čech hospůdku. To už neplatí?
To bylo zrovna v době, kdy jsem přestal hrát fotbal. Už jsem to pustil z hlavy. Když máte problém s alkoholem, hospoda není moc dobrý nápad.
