Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Šéf plzeňského klubu komentuje přestupní horečku: Jdeme klackem proti tankům

Sport

  18:15
PLZEŇ - Těšil se, jak prožije vcelku klidné soustředění pod alpskými štíty. Jenže během jediného dne se zranili dva elitní obránci Limberský s Hubníkem a Plzeň navíc všechny tři přípravné zápasy prohrála. „A já nerad prohrávám,“ povídá generální ředitel Adolf Šádek.

Zleva majitel FC Viktoria Plzeň Tomáš Paclík a generální ředitel Adolf Šádek. foto: ČTK

Ačkoli bojovala do posledního kola o titul a v úterý rozehraje kvalifikaci Ligy mistrů proti rumunskému FCSB (dřívější Steaua Bukurešť), je teď fotbalová Viktoria trochu ve stínu.

Proč?

Důvod brzy poznáte.

Tři zápasy v Rakousku, tři porážky. Nejste nervózní?
Kdo mě zná, ví, že mě štve každá porážka, ale výsledky v přípravě nejsou až tak podstatné. Důležité je, že naše výkony měly vzestupnou tendenci a cítíme, že jsme na dobré cestě. Věřím, že do prvního ostrého zápasu budeme vyladěni.

Slavia i Sparta v létě nakupovaly ve velkém. Překvapilo vás, jak to vaši největší konkurenti rozbalili?
V prvním okamžiku mě to spíš zaskočilo. Dneska je těžké jakkoli hodnotit, kdo z nás se vydal lepší cestou. Jestli budou, nebo nebudou úspěšní, ukáže hned léto a předkola evropských pohárů. A z dlouhodobějšího hlediska? Registruju kritiku, že to Sparta se Slavií přehnaly, ale já tvrdím, že lidi bez znalosti prostředí nemůžou soudit. Klasická česká nátura. My jim určitě fandit nebudeme. V rámci ligy si přejeme, aby jejich projekty úspěšné nebyly.

Zrovna u vás by mě zarazilo, kdybyste rivalům přál.
A mýlíte se. Když člověk někomu přeje něco špatného, zpravidla něco špatného sklidí. V principu nejsem nepřející, ale snažíme se pracovat lépe než konkurence. Nebo jinak, nespoléháme, že jim to nevyjde, zato spoléháme na to, že sami dokážeme víc. To je naše filozofie.

A zamlouvá se vám, do jakého projektu se pražská „S“ pustila?
Hlavně jsem rád, že Viktorka se do Monopolů nezapojila.

Myslíte tu deskovou hru?
Zvolil jsem příměr s Monopoly, protože od Slavie a Sparty to taky bylo velkolepé nakupování. Když to trochu přeženu, tak co den, to přestup. Každý funkcionář si musel říct, že na české poměry je to naprosto nestandardní. Když se udělaly dva přestupy z Jihlavy do Plzně, byli jsme nadšení, že někdo v Čechách zaplatil vyšší částku. A teď se dotáhly věci, které se nikdy nedělaly, přesto to půlka národa odsuzuje.

Divíte se? Kupovat hráče za desítky milionů, reprezentanty Turecka, Kamerunu, Izraele, Rakouska, Portugalska.
Jsem zvědavý, jak se sžijí s prostředím, ale pro český fotbal je to bezesporu dobře. Zajímavé pro sponzory, pro fanoušky, pro osvěžení. Už méně zajímavé a vtipné je to pro nás, kvůli ceně transferů a úrovni platů příchozích cizinců.

Tak jinak: Jak vnímáte třeba sparťanský nákup záložníka Ben Chaima za 76 milionů?
Dva tři miliony eur? Pro kluby ani ne top evropského formátu to nejsou závratná čísla, na české poměry jsou to ovšem rakety. Od někoho, kdo stojí tolik peněz, bude český fanoušek očekávat, že poběží třikrát rychleji. A že z jedné šance nedá jeden gól, ale rovnou dva. Když si půjdu koupit auto za dva miliony, vím, že očekávanou kvalitu dostanu. Jenže ve sportu to ne vždy platí. Když se netrefíte do hráče za milion korun, zabolí to. Když za deset milionů, je to špatné. Za sedmdesát? Radši nedomýšlím.

Generální ředitel FC Viktoria Plzeň Adolf Šádek.
Zleva majitel FC Viktoria Plzeň Tomáš Paclík a generální ředitel Adolf Šádek.

A nejdražší obchody Plzně?
Bezesporu třeba Standa Tecl z Jihlavy. Podobně náročný byl i nyní příchod Aleše Čermáka ze Sparty. Konkrétní sumy zveřejňovat nelze, to je smluvně ošetřeno a dojednáno.

I Plzeň umí kupovat ve velkém, ale tentokrát vás pražské legendy upozadily. Vyhovuje vám pozice v závětří?
Znáte pořekadlo, že když se dva fackují, třetí se směje? Z legrace říkám, že za týden vjedou do ligy dva tanky, jeden rudý a druhý sešívaný. Já za nimi poběžím s malým klackem v ruce a v každé zatáčce ho budu tankům strkat do pásů a doufat, že aspoň jeden z nich se vysype.

Vtipné přirovnání. Je ten klacek aspoň ocelový?
Ne, je to klasická větev a bude se mi postupně lámat, takže na konci ligy poběžím jen s párátkem. Ale zdání klame, otevřeně říkám, že naše ambice jsou nejvyšší, jen největší tlak momentálně není soustředěný na nás, nýbrž na ně. Je otázka, jak ho unesou. Ale tlaku samozřejmě čelíme i my, protože trenér Vrba nepřišel hrát do Plzně třetí housle. Jsem přesvědčený, že budeme Slavii i Spartě vyrovnaným soupeřem a peníze nebudou hrát roli v tom, jestli budeme horší, nebo ne.

Upřímně, nezávidíte Spartě se Slavií ty možnosti?
V mnoha ohledech to mají snazší, ale neznamená to automaticky, že s penězi nakládáte dobře. Může to být užitečné, ale taky sebedestruktivní. Všechny tři kluby chtějí titul a my věříme vlastní cestě. Věříme filozofii Pavla Vrby, kterému pomáhá Dušan Fitzel.

Před chvílí jste naznačil, jak smršť Slavie a Sparty šroubuje ceny ostatních transferů. Jak to funguje? Když si slávistický šéf Tvrdík přijede do Zlína pro stopera Jugase, vy nemůžete konkurovat?
Můžeme, protože se nedá skoupit všechno. Hrát může jen jedenáct lidí, oni jich teď mají třeba pětadvacet třicet. Jeden čas jsme také měli široký kádr, pak jsme ho zužovali, což není jednoduché. Že šel Jugas do Slavie? Asi to nešlo odmítnout, i když riskuje, že bude jeho konkurence příliš silná. Zlín každopádně udělal dobře.

Sice jsme zmínili Jugase, ale hlavním tématem léta jsou cizinci, kteří mají známé jméno a docela vysoký věk.
Doufám, že to nesklouzne k tomu, aby sem chodili na stará kolena vydělat.

Počkejte, i vy jste přece před půl rokem přivedli 34letého Rakušana Ivanchitze a nic moc.
Přišel jako volný hráč a očekávání byla obrovská. Na druhou stranu Andy je prototypem profíka. Je ochoten akceptovat, když hrají jiní. Vyhodnotí si to reálně.

Ale jinak se držíte česko-slovenské cesty. Proč?
Třeba přijde doba, že i k nám budou chodit zahraniční hráči. Už nejsme regionální klub, který neměl zkušenosti ani jazykově vybavené trenéry nebo funkcionáře. Jazyková bariéra nám nedělá problém, zato adaptabilita hráčů je pořád problematická. Odrazuje nás to. Myslím, že Plzeň, Sparta ani Slavia nemají na dlouhou aklimatizaci hráčů čas. Posila musí být přínosem hned. My ve Viktorce chceme primárně vychovávat české hráče, a pokud přijde cizinec, musí domácí překonávat.

Proto pořád hrají staré pušky Limberský, Petržela, Hubník, Kolář?
Musím souhlasit s trenérem Vrbou, že jak tihle kluci stárnou, uvědomují si spoustu věcí, které dřív přecházeli. Ještě si chtějí zahrát něco velkého.

Třeba David Limberský si myslel ještě na jeden velký přestup. Mluvil o Americe, o Emirátech.
V tom mi pomohl příchod Pavla Vrby. Limba v sobě udržel napětí, soustředěnost i ambici, kterou už měl několikrát naplněnou. Pořád má chuť vítězit.

Kdyby Vrba nepřišel, je Limberský pryč?
Na stole konkrétní nabídka nebyla. On sice říkal, že by chtěl jít ven, ale já bych si taky chtěl zajezdit ve formuli 1, což asi neklapne. Říkal jsem mu: Vyjedeš za Plzeň a je to v pytli, budou ti chybět kamarádi. Pro některé hráče je sociální zázemí nesmírně důležité, aby mohli fungovat na profesionální úrovni. Venku není zvykem, že si po obědě dáte s ostatními kafe, zahrajete karty, poklábosíte. Tam se jde na pokoj a čeká se na další trénink.

Určitě ne všude.
Jsme v Česku, kde to nelze postavit ryze na cizincích. Dám příklad: když někdo bere 200 tisíc eur měsíčně a necítí se v týmu ideálně, stejně to musí vydržet. Diametrálně se to liší od situace, kdy vyděláváte jen zlomek toho balíku, zato se těšíte na každý trénink. Myslím, že příchodem mnoha cizinců bychom rozdrobili kulturu, která k Plzni patří.

Tu rodinnou atmosféru, kterou si hýčkáte už sedm osm let?
Přesně tak. Ivanschitz byl všude možně po světě, ale tohle prý nezažil nikde. Doufám, že nám to ještě vydrží, ale zároveň vím, že se blíží generační obměna. Té se nelze vyhnout. Každý nebude hrát jako Pavel Horváth do devětatřiceti. Musíme hledat hráče, kteří postupně nasají to, co tady je. Pokud bychom udělali sedm přestupů najednou, změní se klima a nebude to fungovat. Proto chodí maximálně dva tři.

A baví vás to po těch letech?
Člověk se musí radovat z toho, co dělá. Nás to tady baví, protože děláme práci, která nás naplňuje.

Autor: