Nastupovala jste na start s myšlenkou: Bylo by prima vyhrát popáté?
Do každého závodu jdu s myšlenkou, že chci vyhrát! Že se to letos i daří, je příjemné. Před startem jsem myslela na to, že by bylo fajn natáhnout tu vítěznou sérii.
Potřetí jste letos vyhrála závod Diamantové ligy. Liší se v něčem ty triumfy?
Jsou to nejprestižnější mítinky, schází se na nich úplná elita, určitě je stavím hodně vysoko. Oslo byl nejnáročnější závod, nejvíc vybojované vítězství. Po pondělním Memoriálu Odložila jsem byla trochu unavená a počasí tomu nepřidalo. Bylo poměrně chladno, foukal vítr. I proto jsem s časem spokojena, je to maximum, co jsem mohla dát.
Kolik sebevědomí vám dává taková vítězná šňůra?
Roste každým závodem! Cítím se hodně silná už jenom díky tomu, jak se na mě všichni dívají, že jsem silná. Hodně mě to povzbuzuje.
V závěru na vás soupeřky dotíraly, ale suverénně jste je zničila.
V tom běhu byla síla. Závěr byl opravdu docela dobrej. Vzhledem k větru jsem dvoustovku rozběhla volněji, a pak jsem zatahovala. Viděla jsem holky kolem sebe, měla jsem přehled, že jsem kolem třetího místa, tak jsem se je snažila dotáhnout. A poslední dvě překážky se opravdu povedly.
Nebojíte se trochu, jestli forma nepřišla příliš brzy?
Když se podívám na tréninky, časy pro mě nejsou překvapení. Běhám to, na co v současné době mám. Věřím, že až se sejdou podmínky a budu mít formu, bude to ještě lepší.
Takže se máme připravit na útok na váš vlastní český rekord 53,29 s?
Věřím, že by mohl padnout už někdy v příštích závodech, ale musím mít štěstí na podmínky. Vždyť já měla letos buď vítr, nebo zimu. Ale až jednou bude přát počasí...
V uplynulých dnech máte za sebou dvě překážkové čtvrtky. A čeká dvoustovka na mistrovství republiky v Táboře.
Přes tu vytíženost bych nezvládla hladkou čtvrtku ani překážky, ale dvoustovka jde. Vezmu to tréninkově a i když tam asi bude nějaká únava, ráda bych si zlepšila osobák. Na domácím šampionátu je dobré se ukázat, já navíc v Táboře závodím ráda.
