Prožívá úžasné dny. Ve sportu, stejně jako v soukromí. Vstup do sezony mu vyšel excelentně, když první závod Světového poháru ozdobil bronzovým stupínkem, a zároveň se těší na roli otce.
Jak se s odstupem díváte na třetí místo z Kuusama?
Vůbec jsem si nepředstavoval, že mi úvod sezony vyjde na bednu, jsem spokojený. Další dva závody v Lillehammeru už byly o něco horší, ale i patnácté a desáté místo signalizují, že mám na umístění v první desítce.
Je příjemné dočkat se hned na prahu sezony takového povzbuzení?
To si pište. S trenérem Ryglem směřujeme všechno k únorovému mistrovství světa ve Falunu a když se daří, hned je všechno jiné a těšíte se na další závod. A umístění v první desítce jsou krásná.
Povzbuzením pro vás musí být i zlepšený skok, na který jste se v létě zaměřili...
Jsem rád, že to funguje, je vidět, že skoky jsou na jiné úrovni. Zapracovali jsme na technice, snažili se vylepšit dynamiku a rychlost odrazu. Myslím, že se to povedlo, z dobré pozice po skoku se dají dělat dobré výsledky.
Jak dlouho vám trvalo, než jste změny vstřebal?
Návyky se neodbourávají snadno, pořád si zvykám, pořád mám rezervy. Skoky ještě nejsou úplně vybroušené, ale skáču mnohem vyrovnaněji a líp.
Miroslav Dvořák.
Odráží se na vaší pohodě i skutečnost, že očekáváte narození syna?
O tom nepochybujte, je to velké povzbuzení. Když teď vyrážím na závody, říkám si, že musím něco předvést. To proto, abych pak neměl pocit, že jsem tam jel zbytečně, když už opouštím těhotnou partnerku.
Je to teď pro vás možná i větší adrenalin?
Myslím, že mi to pomáhá, zaměstnávám hlavu i něčím jiným než lyžemi. A taky si uvědomuju, že severská kombinace není všechno - díky malému už ze závodů nedělám takovou vědu.
Máte možná pro synka i jméno?
Bude to Vojta, dalšího Miroslava v rodině bychom po mně a tátovi asi neskousli. Už takhle stačí, když se babička zeptá, jestli si Mirek dá kafe, a my se otočíme dva.
Věříte, že jste na roli táty připravený?
Na to se asi nedá připravit, teprve čas ukáže, jak se mi život změní. Chci být u porodu, i když něktěří říkají, že je to krásný zážitek, a jiní zase, abych tam nechodil. Já ale chci být u partnerky, chci vidět malého hned od začátku.
Takže vynecháte víkendové závody v Ramsau?
Vzhledem k tomu, že je to naše první dítě, si nelajsnu odjet a přitom doufat, že partnerka porodí až třiadvacátého. Kdyby to přišlo dřív, mohl bych do Ramsau jet, není to tak daleko, ale tomuhle se asi poručit nedá. Zatím to mám nastavené tak, že Ramsau vynechám.
