S tréninkem na ledovci souvisí i brzké vstávání. Jak těžko se vám vylézá začátkem října z postele do tmy?
První dny jsem si nařizovala budík, ale pak už jsem se v šest hodin probouzela sama. A v sedm hodin už jsem stála ve frontě na vlak, který nás skálou vyveze na ledovec.
DÁLE ČTĚTE |
Povzdechnete si někdy ráno, že zase musíte vklouznout do lyžařských bot?
Ani ne. Někdy se ale probudím, venku je hnusně, ale já vím, že stejně do fronty na lanovku musím jít. Pak třeba čekám v mezistanici, jestli se počasí zlepší, nebo ne, a po několika hodinách se zase, aniž bych se svezla, vracím domů. Takže při špatném počasí mám stejně dopoledne zabitý. Prostě si nemůžu nikdy udělat pohodičku a spát do devíti, protože vám nikdo dopředu neřekne, že lanovka nepojede.
V Pitztalu bývají u vlaku, jenž připomíná onen neblahý v Kaprunu, slušné fronty a pěkná strkanice. Pustí vás někdy dopředu, když zjistí, že v té tlačenici podupává Šárka Záhrobská?
Tak to opravdu ne... Třeba ve švýcarském Saas-Fee nebo v Zermattu je někdy až nepochopitelné, co tam děcka s lyžemi předvádějí. Vyloženě se rvou a strkají. Loni tam ve frontě porazili nějakou holku a zlomili jí ruku. Naprosté šílenství.
Tady v Rakousku se docela slušně předváděly ruské děti...
Ono je docela jedno, jaké jsou národnosti. Skoro ve všech zemích je to stejné. Jako kdyby se jim zatemnilo.
Na ledovci v Pitztalu v posledních dnech sněžilo, takže jste trénovala v dost měkkém sněhu. Jak se vám v něm lyžovalo?
Určitě pro mě není moc dobré, když je takhle měkko. Trať se rozbíjí a nedá se jezdit naplno, protože to je nebezpečné. Na druhou stranu se ale zrovna povedlo pohádkové počasí a je jasné, že někdy sníh napadnout musí...
Má pro vás vůbec význam v měkkém sněhu jezdit, když závodíte na ledových tratích?
Lyžování v tomhle sněhu je náročnější, protože stopa moc nevede a taky musíte líp balancovat s tělem a do záběru dávat míň síly než na ledu. Přesto se ale na něm dá nacvičit spousta věcí. A navíc - když pak přejdete na tvrdý sníh, přijde vám to jako brnkačka, protože vás podrží a vede.
Máte při soustředěních vůbec čas posedět si třeba večer u vína?
Víno mám sice ráda, ale večer si dám maximálně dvakrát dvě decky. Jenže jen doma, když je k tomu potřebná atmosféra. Tady mě to ani nenapadne.
Od jara spolupracujete s novým trenérem Pavlem Šťastným. Čím vaše lyžování osvěžil?
V lyžování mi dal strašně moc, do tréninku přinesl spoustu nových věcí. Hodně trenérů třeba vidí, že je něco špatně, ale strašně málo jich umí poradit, jak věci udělat jinak. Jak vás navést před určitá cvičení, abyste pochopili ten pohyb. Tohle Pavel umí výborně.
Oponujete mu někdy?
Není moc v čem. Mám k němu naprostou důvěru a zatím se mi nestalo, že bych měla pocit, že něco, co mi radil, byla blbost. Když třeba na tréninku řeknu, že mi stačí dvanáct jízd, Pavel mě do třinácté nenutí. Kolikrát si naopak myslím, že bych mohla jezdit víc, ale on řekne, že už to stačí.
S trenérem se prý bavíte občas anglicky, abyste si jazyk zdokonalila. O čem si tak povídáte?
Úplně o tom samém jako v češtině. Hodnotíme trénink, bavíme se o počasí a tak. Tyhle konverzace mi dávají hodně. Věřím, že teď budu víc rozumět i určitým slangovým výrazům z lyžařské branže, které třeba před startem ze všech stran zaznívají.
Za necelé tři týdny vás čeká úvodní závod Světového poháru v Söldenu, kde se pojede obří slalom. Co asi tak může naznačit?
Dřív jsem na první závod sezony myslela víc, teď se snažím žít spíše přítomností. Netrénuju jen kvůli výsledku v závodě, ale pro radost z pohybu a také proto, abych poznávala svoje tělo. Myslím, že je to mnohem lepší než se upínat k tomu, jak zajedu v Söldenu. Snažím se dělat všechno na sto procent, chci se zlepšovat, ale o závodech moc nepřemýšlím.
Získala jste medaile ze světových šampionátů i z olympiády, takže máte vlastně víceméně splněno a mohla byste závodit v naprostém klidu. Souhlasíte?
Je pravda, že jezdím mnohem víc v klidu než dřív, což ale nesouvisí jen s medailemi. I když z nich mám krásný pocit a dobře vím, že málokdo má sbírku všech medailí z mistrovství světa a k tomu i jednu z olympiády. Na spoustu věcí už zkrátka pohlížím jinak. Jedním z dalších cílů, které bych si chtěla splnit, je zisk malého glóbu za slalom. Udělám pro to maximum, ale když tu přede mnou po sezoně stát nebude, slzet určitě nezačnu.
Závody v Söldenu budou zajímavé i proto, že půjde o vaši premiéru pod vedením Pavla Šťastného. Vnímáte fakt, že se dost napjatě čeká na to, v co vaše spolupráce vyústí?
Takhle to určitě nebereme. Pavel se mě hlavně snaží naučit, abych měla z jízdy především zážitek a hezký pocit. Když tohle opravdu začne fungovat a já začnu využívat odstředivé síly a přestávám se s nima prát, tak prožívám úžasné stavy. Já vlastně ani nevím, jaké má Pavel priority. Jestli se upíná na medaile z mistrovství světa, malý glóbus, anebo jen chce, abych měla zážitky z jízdy.
Jak často na lyžích vnímáte ony prožitky, o nichž jste právě mluvila?
Na měkkém sněhu to moc nefungovalo, ale když je tvrdý, kolikrát mám pocit, že nemusím vůbec dřít, že mě lyžování ani trochu nevyčerpává. Jen si hraju se silama, které na mě působí, a využívám je. Připadá mi, jako kdyby najednou všechno kolem ztichlo a já jela jakýmsi tunelem. Úžasný pocit! Když se jízda povede a všechno při ní funguje tak, jak má, tak nejsem dole vůbec unavená.
Čeká vás už devátá sezona ve Světovém poháru. Celkem slušný počet, ne?
Docela jo, už se mi to krátí. Mám toho určitě v lyžování víc za sebou než před sebou. Už nepatřím k nejmladším lyžařkám.
Považovala byste si případného zisku malého glóbu víc než medaile z mistrovství světa?
Tyhle věci se hrozně těžko srovnávají. Když se vám při svěťáku nepovedou dva závody, pořád ještě zůstává šance na zisk glóbu. Na mistrovství světa ale stačí jedna chyba a na medaili můžete zapomenout.
Často dojíždíte na místech kousek pod stupni vítězů. Nesnaží se vás Šťastný tlačit víc do rizika, abyste tyhle posty trochu vylepšila?
Nemyslím si, že se na nejpřednější příčky posunu tím, že začnu víc riskovat. Ve slalomu nevypadávám kvůli tomu, že bych jezdila opatrně, ale proto, že jsem extrémně vyježděná.
Váš nový trenér s úctou prohlásil, že na lyžích připomínáte baletku. Už vám to někdy řekl?
Nedávno jsme se o tom bavili a povídal mi, že už právě jako baletka moc nevypadám. Moje jízda je prý víc dynamická a vypadá silověji. Ale faktem je, že mi Pavel někdy říká, že je rád, jaký mám úžasný cit pro skluz.
