Opravdu to bylo tak jednoduché?
Ten poslední krůček už jo. Ale nejtěžší byl letošní půlrok. Jak se olympiáda blížila, byl na mě hrozný tlak, takový, že už jsem si říkala, jestli to mám zapotřebí. Byla jsem tak sledovaná, že už to nechci nikdy zažít. Nikdy!
Co bylo příčinou vašeho vítězství?
To, že s Honzou Železným trénuju už druhý rok. A taky jsem zdravá. Dělala jsem pro ten úspěch opravdu hodně, všechno jsem v tréninku plnila, přidávala si navíc. A mám zkušenosti, které jsem zúročila.
ČTĚTE TAKÉ |
Byla jste nervózní?
Byla. Po kvalifikaci jsem pořád házela. Ale v den závodu jsem byla docela klidná, po snídani si šla dokonce i na hodinku a půl zdřímnout, jako by mě nic nečekalo.
Nepřišlo vám, že má závod divnou atmosféru?
Byl divný, takový mrtvý. Ale říkala jsem si, že to nesmím řešit. Že musím jen hodit sedmdesát a mít klid.
Čím to tedy bylo, že se neházelo daleko? Tedy kromě vás...
Ale i já házela špatně, oproti tomu, jak se mi házelo v kvalifikaci. V závodě jsem to páčila strašným způsobem, ale naštěstí jsem to jednou trefila. Paráda!
Češi bojují o medaile. Podívejte se Beachvolejbalistky Kristýna Kolocová a Petra Sluková |
Dovedete si představit, co vás teď jako dvojnásobnou olympijskou vítězku čeká?
Myslím, že už jsem zkušená. Po Pekingu už vím, do čeho jdu, to Mirka Knapková asi bude víc překvapená. Navíc už jsem za tu dobu tak ohraná, že už nemám co nového říkat.
Porovnejte oba olympijské triumfy.
To se moc nedá. Peking byl zážitek jak pro diváky, tak pro mě. Tam byla ještě atmosféra tím, že přišla nová soupeřka, tvářila se nepříjemně a mělo to náboj. Tady v Londýně to náboj nemělo, vždyť já ty holky sama hecovala, ať hodí víc a trochu se to rozjede. Ale podruhé vím, že to bylo mnohem vypracovanější.
Způsobil tu atmosféru závod Usaina Bolta?
Bylo ji jasné, že lidi nezajímá nic jiného. Pak doběhal a půlka stadionu odešla. Nebyl to úplně ideální časový plán, ale zavíračka stadionu taky není špatná. Takových vlajek, kolik jsem tam viděla a to české skandování... To nikdo jiný tady nezažije.
Usain Bolt prohásil, že je legendou. Jste jí po dvou zlatech také?
Nepřipadám si tak, ale cítím, že je to něco výjimečného. Následuju jen Honzu Železného, takový vzor v České republice. Povím vám, Honza měl radost jako blázen.
