Český tenista občas na kurtu protestuje. Hájí svá práva. Ale v pátek večer se na poničeném kurtu zlobil opravdu hodně.
"Zadní lajna skoro neexistuje a vy jste si naprosto jistý, že to nebyl aut?" ptal se rozhodčího. "Vy jste bystřejší než Jestřábí oko!"
Šestý nasazený Berdych vypadl už ve třetím kole, což nesváděl na prazvláštní okolnosti. Přesto se o nich na tiskovce rozpovídal.
„Tenis se v tom dal hrát těžko, ale bylo to stejné pro oba. Se světlem jsem vlastně bojoval od začátku. Když zapadalo slunce, bylo skoro kolmo ke kurtu a z jedné strany nebylo pořádně vidět. S tím já mívám problémy. Pak zase byla úplná tma, což taky není nic příjemného.“
Ještě nikdy neskončil ve Wimbledonu venkovní zápas tak pozdě. Proč se to teď stalo?
To není otázka na mě. Od rozhodčího tam bylo víc špatných verdiktů. Ale tak to chodí. Někdy je zápas veden hladce, jindy to jde hůř.
Často jste s rozhodčím diskutoval. O čem hlavně?
Udělal tolik chyb! Už jsem se s ním pak odmítal bavit. Třikrát jsem ho žádal o výměnu jednoho lajnového. Jenže on říkal: Každý může udělat chybu, on je vynikající, dej mu ještě šanci. Pak ho stáhl, ale při dalším sporu jsem zvedl a hlavu a vidím toho stejného chlápka na jiné čáře. Jen ho přesunul.
Ke konci utkání už nefungovalo Jestřábí oko, že?
Neměl jsem energii mluvit s rozhodčím o přerušení. Za stavu 4:3 nebo 5:4 ve třetím setu mi řekl, že "Hawk Eye" nefunguje, protože je tma. Ale my hrajeme dál? ptal jsem se. A on říkal, že hrajeme dál.
Začnete zápas s Jestřábím okem a dohráváte ho bez něj. Je to zmatené, že?
Přesně. Kdyby na kurtu vůbec nebylo, bral bych to. Ale proč máme pokračovat, když ani technika nefunguje?
Měl by se v té chvíli zápas přerušit?
Ano. Proč ne? Nebo by se to zařízení aspoň mělo zprovoznit. Copak můžete fotbalistům říct, že se počítačové posuzování gólů přesně po devadesáti minutách vypne?
Chystáte se to s někým oficiálně řešit?
Ne, pánové. Zase z toho nedělejme moc velkou aféru. Není to konec světa.
Byl to se vším všudy divný den? Dohrávalo se pozdě, zápas vám přesunuli z dvorce číslo jedna na trojku...
Člověk je na něco nachystaný. Ví, kde bude hrát, je připravený na daný kurt. Už to vypadalo, že předchozí zápas skončí, ale oni najednou přišli, že se jde hrát jinam. Není to nic příjemného. Naruší to pohodu, kterou chcete před zápasem mít... Ale rád bych řekl, že Marin hrál opravdu skvěle. Už jsme se letos utkali a byl to úplně jiný mač. Od začátku jsem skoro neměl šanci. Jenom jsem v zápase visel. Zasloužil si vyhrát.
Už se stmívá... Zápas skončil osm minut po půl desáté.
Dá se říct, že si Čilič si pomáhal servisem víc než vy?
Výborně servíroval, to se musí nechat. Moc šancí jsem neměl a ty, které jsem dostal, on skvěle odvrátil podáním. Když se podívám na turnaj celkově, hrál jsem se třemi borci, kteří jsou všichni vyšší než já a všichni výborně podávají. To není nic, co by mi vyhovovalo. Člověk je celou dobu pod tlakem.
Co vaše natlučené zápěstí?
Bylo to lepší. Den předtím jsem ani nešel hrát, aby si ruka aspoň trochu odpočinula. Stále není stoprocentní, ale rozhodně nestála za výsledkem zápasu.
Jak vlastně za daných podmínek berete třetí kolo ve Wimbledonu?
Stalo se, s tím už nic neudělám. Skončil turnaj, takhle to bylo. Teď bude hlavně čas na pořádný odpočinek. Už tři roky za sebou jsem na to v zimě neměl čas. Teď si to vyberu, abych rozjel dobře druhou půlku sezony. A je lepší, když se končí s dobrým pocitem na dvorci. Výsledek mě štve, ale aspoň se nebudu vracet s vědomím, že jsem se v posledním zápase hledal a nevěděl, co se děje. Tohle je jedno drobné plus.
