Nejsou totiž součástí FIFA a mohou nastupovat pouze proti jiným neoficiálním reprezentacím a týmům. Proto až nyní, po pěti letech bez zápasu, konečně mohli na v Indii vyběhnout na trávník proti domácím, nepálským a bhútánským výběrům. Turnaj se koná v severoindickém městě Dharamsalá, kde ve vyhnanství sídlí i tibetská vláda a duchovní vůdce dalajlama. Ten utekl v roce 1959, po dlouhých letech přihlížení násilného konfliktu tibetských rebelů s čínskou armádou.
Tibetská fotbalová asociace vznikla teprve před dvanácti lety a národní tým tehdy ve svém prvním utkání podlehl v dánské Kodani Grónsku 1:4. Přesto má fotbal v Tibetu dlouho tradici. Údajně ho asijské zemi představili v roce 1904 Britové, kteří tam byli na vojenské misi kvůli rostoucímu vlivu Ruska na region. "Odhaduje se, že až 150 tisíc Tibeťanů žijících v exilu miluje fotbal, který je národním sportem číslo jedna," míní v rozhovoru pro BBC trenér reprezentace Kalsang Dhondup.
Jendou by chtěli hrát na mistrovství světa nebo olympiádě
Tibetský fotbalový tým neuznává ani svrchovaná komunistická velmoc Čína, která potírá snahu země o osamostatnění. "Ale národní tým je znakem, že jsme nezávislí. Proto Číně tolik vadíme. Ale nám je jedno, co si myslí. My chceme a budeme hrát fotbal," říká kouč. Jeho svěřenci teď nastupují s černou páskou na pažích, čímž vyjadřují sounáležitost se svými krajany, kteří zůstali v Tibetu. Od roku 2009 se 117 Tiběťanů dobrovolně upálilo na protest proti čínské nadvládě. "Z rodné země jsem utekl v roce 1996 a jsem hrdý, že můžu hrát za národní tým. Ale je to těžké, když nás neuznává ani FIFA," zoufá si člen týmu Tenzin Namgyal.
Jeho tým prohrál první utkání na turnaji 3:0 s Indickým Himálajem, což není vůbec špatný výsledek. Tibeťané totiž mají za sebou i porážky 10:0 se Severním Kyprem nebo 13:2 s italskou Padanií. "Ale není se co divit. Jsme amatéři, třeba já dělám v továrně na džusy. Oblékat národní dres je i přesto pro nás splněným snem. Když jsem poprvé stál na hřišti a zpíval národní hymnu, byl jsem nadšený. Jendou bude Tibet svobodný a já bych jej chtěl reprezentovat na mistrovství světa nebo olympiádě," přeje si záložník Sonam Topgyal. Zatím marný boj tibetského fotbalu o vstup do FIFA však pokračuje.