"Celá země by měla být hrdá na každého člena tohoto týmu. Já rozhodně jsem. Pod větším tlakem jsme ani nemohli být," radoval se kapitán týmu Richie McCaw.
Proti odborníky odepisované Francii to byla ale pořádná dřina.
Už při tradičním tanci haka, kterým před utkáním zastrašují ragbisté Nového Zélandu své soupeře, ukázali hráči kolem kapitána Thierryho Dusautoira, že v neděli budou hodně vzdorovat. Francouzi se rozestavěli do velkého "V" značícího vítězství a v těsné blízkosti hypnotizovali své soupeře.
PSALI JSME O RAGBY: |
A co je vůbec důležitější: od prvních minut nedovolili lehkonohým útočníkům dostat se snadno do blízkosti brankoviště.
Přesto šel favorizovaný Nový Zéland po čtvrthodině hry do vedení. Krásný signál při autovém vhazování zakončil zavalitý pilíř Tony Woodcock.
Do čtvrtfinále spolehlivý kopáč All Blacks Piri Weepu se ale neprobudil do šťastného dne. Neproměnil kop po pětce a poté ani jeden z trestných kopů. A Francie, která toužila proměnit svou třetí účast ve finále v titul, vycítila další šanci. Kopat totiž nemohl ani druhý z elitních střelců soupeře Aaron Cruden, který ještě v první půli odkulhal s poraněným kolenem.
Nový Zéland má ale ragbyových talentů na rozdávání, a trenér Graham Henry tak mohl vytáhnout další trumf – Stephena Donalda.
Sedmadvacetiletý rodák z Papakury vysedával většinu turnaje jen na tribuně, po zranění hvězdného Dana Cartera a Colina Sladea ale zamířil na lavičku, a po zmiňované smůle Crudena dokonce na finálové hřiště.
A přišla jeho velká chvíle. Ve 46. minutě se postavil k trestnému kopu a zvýšil vedení domácích na 8:0. "Někteří lidé podkopávali moji oprávněnost patřit do národního týmu. Je fajn, že jsem dostal šanci jim ukázat, že jsem All Black," radoval se Donald, který ještě po kopu nemohl tušit, že právě tyhle tři body jsou pro cenné finále rozhodující.
Francie se totiž ve druhé půli do soupeře pořádně zakousla a opět ukázala, že umí na Nový Zéland zahrát. Vždyť před čtyřmi lety to byla právě ona, kdo zastavil největšího favorita už ve čtvrtfinále.
Jednu z pětek tehdy položil talentovaný Thierry Dusautoir. A současný kapitán galských kohoutů, který je považován za jednoho z nejlepších hráčů světa, vzal osud utkání do svých rukou. Minutu po úspěšném novozélandském kopu si našel skulinu v obraně soupeře a položil pětku. Tu navíc podpořil následným úspěšným kopem Trinh-Duc – 8:7.
Na obrat to ale nestačilo. V nervózních závěrečných minutách se sice domácí bránili, skvělou defenzivou ale Francouze k další korekci skóre nepustili.
"Je to ale obrovská škoda. Na kluky jsem pyšný," hlesl po utkání Dusautoir, který byl vyhlášen nejlepším hráčem finále. Na pohár Webba Elisse si ale opět nesáhl.
