Jackie Robinson se jako nejmladší z pěti dětí narodil do rodiny Jerryho a Mallie Robinsonových ve městě Cairo v Georgii. Po roce ale otec rodinu opustilamatka se přestěhovala do Pasadeny. Robinson v době dospívání vstoupil do jednoho z pouličních gangů, ale jeden z jeho kamarádů mu tuhle nebezpečnou zábavu rozmluvil. Už na střední škole se ukázal jeho sportovní talent (v tu dobu jeho bratr Mack získal stříbrnou medaili na olympiádě v Berlíně 1936 za dvoustovku).
Mladý Jackie hrál skvěle nejen baseball, ale i tenis. Dokonce vyhrál i jeden turnaj. Samozřejmě mohl změřit síly s dalšími černými hráči. Hrát s bílými? To bylo v té době nemyslitelné.
Rasovou segregaci zažil i v armádě, do které vstoupil v roce 1942. Brzy se tam spřátelil s legendárním boxerem Joem Louisem a dokonce to dotáhl až na poddůstojníka. Jenže v roce 1944 se ocitl před vojenským soudem. Robinsonovým proviněním bylo to, že neuposlechl řidiče autobusu, který mu jako černochovi nařídil sednout si až na poslední řadu sedaček...
Brzy tak jeho armádní kariéra skončila. Pětadvacetiletý Robinson tak v roce 1945 podepsal smlouvu v týmu Kansas City Monarchs - hrajícím černošskou baseballovou ligu. Hned v první profesionální sezoně ho jmenovali do All Star Game.
Ve stejnou dobu se oženil s Rachel Islumovou - dívkou, s kterou začal chodit pět let předtím na univerzitě UCLA v Kalifornii.
Když se jim pak narodil syn, prožívali mladí manželé vcelku poklidný rodinný život. Jenže všechno se mělo brzy změnit. Robinsona si totiž vyhlédl generální manažer Branch Rickey z klubu Brooklyn Dodgers. MLB byla tehdy výlučně bílou ligou, a i když už někteří lidé předtím přemýšleli o začlenění afroamerických baseballistů, nikdy neuspěli.
Rickey byl ale paličák a co si vzal do hlavy, to splnil. Samozřejmě mu nešlo jen o prolomení segregace, viděl jasný ekonomický přínos - počítal, že se na černošského hráče přijde podívat v New Yorku více černošských diváků.
Musel být skvělý na hřišti. A netečný k urážkám
"Musel jsem nejdřív přesvědčit majitele klubu, což se povedlo. Pak jsem utratil 25 000 dolarů za skauty a cestování při hledání nejlepšího černošského hráče," vyprávěl Rickey v roce 1956. "Hledali jsme v Mexiku, Portoriku či na Kubě. A musel to být nejen skvělý hráč, ale i člověk, který si dokáže poradit s tím, co se bude dít mimo hřiště."
Toho správného člověka našel Rickey v Jackiem Robinsonovi. Osmadvacátého srpna 1945 si jej pozval do kanceláře na tříhodinový rozhovor.
Téma debaty? Ani se tak moc netočilo kolem baseballu, ale spíš se týkalo Robinsonovy povahy. Manažer Dodgers se vyptával, zda by vydržel urážky a ponížení, aniž by na ně reagoval. "To hledáte černého hráče, který se bude bát za sebe bojovat a ozvat se?" ptal se Robinson. Na to Rickey odvětil, že hledá hráče, který "bude mít dost odvahy na to, aby za sebe nebojoval a zůstal klidný".
Robinson podepsal smlouvu, ale cesta do MLB a k prolomení "barevné hranice" byla ještě dlouhá.
V roce 1946 začal hrát za Montreal Royals, farmářský tým Dodgers. Manažer Royals Clay Hopper pocházel z jižanského Mississippi a pranic se mu nelíbilo mít v týmu Afroameričana. Odpor k Robinsonovi vyjádřili i mnozí jeho noví spoluhráči. Rickey ale všechny stížnosti smetl ze stolu.
Brzy v Royals utichlo remcání, všichni totiž museli uznat, že Robinsonův talent je opravdu nesporný. Zvykli si i domácí diváci, při venkovních zápasech byly ale na denním pořádku urážky a ústrky. "Když Jackie začal s Montrealem trénovat, měli jsme k dispozici jen malinkatý pokoj s postelí a skříní. A co bylo hlavní, nebyli jsme zvyklí na tak velký příval rasismu. Slyšeli jsme tehdy slova, která bych se já nikdy v životě neodvážila vyslovit," vzpomínala loni pro časopis Sports Illustrated devadesátiletá Rachel Robinsonová.
Její manžel ale zůstal klidný, tak jak slíbil při podpisu smlouvy. Šest dní před startem sezony MLB v roce 1947 dostal Robinson pozvání do prvního týmu.
Patnáctého dubna 1947 sledovalo 26 623 diváků (z toho zhruba 14 000 Afroameričanů) premiéru černošského baseballisty v nejvyšší lize. Když Dodgers vyhráli 5:3, diváci šíleli.
Jenže v kabině Brooklynu vzrůstalo napětí. Řada hráčů dala jasně najevo, že radši než hrát vedle "negra", to radši zůstanou na lavičce.
"I kdyby měl pruhy jako zkurv... zebra, tak bude hrát"
Vedení klubu ale stálo za Robinsonem. Vzpoura skončila, když se před hráče postavil s proslovem trenér Leo Durocher. "Je mi jedno, jestli je ten chlap žlutej, černej, nebo jestli má pruhy jako zkurv... zebra. Jsem kouč tohohle týmu a říkám, že bude hrát. A taky říkám, že nám pomůže vydělat velký peníze. A komu se to nelíbí, toho vyměníme."
Urážky ale pokračovaly zvenčí. Zvláště při zápasech na jihu USA prožíval Robinson peklo. Problémyměl občas i celý klub, když třeba hotel odmítl klub ubytovat, pokud s sebou budou mít černocha.
Tlak se o něco snížil v roce 1948, když do MLB přišlo několik dalších Afroameričanů. Tou dobou byl už hráč nosící číslo 42 velkou hvězdou. Celkem šestkrát hrál tzv. Světovou sérii a roku 1955 pomohl Brooklyn Dodgers k zisku mistrovského titulu. Šestkrát po sobě byl nominován do All Stars MLB (1949-1954). Roku 1962, šest let po konci kariéry, pak byl uveden do baseballové síně slávy.
Robinson měl obrovský vliv i na konec segregace v běžném životě. Mluvil na podporu hnutí za občanská práva, které stejně jako on v začátcích jeho kariéry protestovalo tichým a nenásilným odporem.
Stal se také prvním černošským televizním komentátorem baseballu, v roce 1964 se stal spoluzakladatelem první ryze afroamerické banky - Freedom National Bank.
Na víc nebyl čas. 24. října 1972 Jackie Robinson zemřel na infarkt. Bylo mu pouhých 53 let.
V roce 1984 mu Ronald Reagan in memoriam udělil Prezidentskou medaili svobody - nejvyšší americké civilní vyznamenání.
15. dubna 1997, přesně 50 let po prvním Robinsonově zápase, vyřadila MLB číslo 42 ze všech týmů - směl ho "donosit" do konce kariéry jen ten, kdo v oné sezoně dvaačtyřicítku na dresu měl.
Bylo to poprvé v historii, kdy jakákoliv americká profesionální liga vyřadila číslo ve všech klubech. Od té doby se podobné pocty dočkal jen hokejista Wayne Gretzky, když NHL vyřadila dres číslo 99.
Od roku 2004 je navíc 15. duben vyhlášen v MLB dnem Jackieho Robinsona. V ten den všichni hráči, rozhodčí a trenéři všech týmů oblékají dres s číslem 42...
