Prohra se Švýcary nic neznamená, míní expert Jelínek

Češi ze tří zápasů dvakrát prohráli. Je to komplikace do dalšího vývoje základní skupiny?
Je to spíš rána na duši než cokoliv jiného. Bude záležet na tom, jak se z toho poučíme. Může to být i prospěšné, když si vzpomeneme na vítězný šampionát z roku 2010. Vím, že je to nemilé, ale z hlediska vývoje mistrovství světa to není nic zásadního. Jen se s tím vyrovnat a hlavně se poučit.

Marian Jelínek Trenér, který se zabývá sportovní psychologií, naposledy působil v extraligovém Liberci. Proslavil se především tím, že svého času byl osobním trenérem Jaromíra Jágra. Jako asistent hlavního kouče byl u mistrovského titulu v roce 2005.

Švýcaři zvítězili 5:2, je pro vás překvapení, že až tak vysokým rozdílem?
Takový výsledek jsem nečekal, ale to, že porážka je možná, o tom jsem přemýšlel, protože oni dva předchozí těžké zápasy s domácím Švédskem a Kanadou vyhráli. Švýcaři jsou houževnatí, iks let si říkají o medaili z mistrovství světa. Jednou jim to jistě vyjde a jen doufejme, že ne na úkor nás. Nejde ale o žádného nováčka, který by vylétl jako kometa a udělal náhodný výsledek, klobouk dolů před nimi. Každý rok mi však připadá, že ve druhé polovině turnaje jim kvůli atletickému a fyzickému hokeji, který hrají celoplošně, dochází síly. Hlavně ale ostatní týmy světové úrovně se zvedají. Tím chci říct, že je možné, že vyhrají skupinu, pak ale klidně mohou ve čtvrtfinále prohrát. Zatím to spíš vypadá, že té vysněné medaile se letos mohou dočkat.

Jak hodnotíte výkon českého týmu? Do utkání vstoupil aktivně, ve 27. minutě ale prohrával 0:2.
Souhlasím. Prvních deset minut jsme byli aktivnější. To je ale tak vždycky, pokud nedáte gól, upadáte na mysli, hru ještě více otevřete... Soupeř hrál obezřetně a na brejky, což mu vyšlo a dvěma brankami odskočil. Zaplaťpánbůh že jsme na konci druhé třetiny vyrovnali na 2:2 a už to vypadalo, že se nadechujeme k dalšímu náporu. Jenže jsme neproměnili přesilovku, kdy jsme se mohli dostat do vedení, a soupeř z ojedinělé akce dal gól. Na druhou stranu musím říct, že to vypadá, že máme vysoké držení kotouče, ale to jen u mantinelu a do předbrankového prostoru se tolik nedostáváme. Hezky si přihráváme, máme odhadem 65 procent hry puk na hokejkách, pak ale 2:5 prohrajeme...

Češi drželi kotouč, Švýcary dokonce přestříleli 39:31, ale vyložených šancí bylo poskrovnu. Souhlasíte, že nebezpečných střel bylo minimálně?
Jednoznačně. Nahozených puků do brankoviště bylo dost, problém je, že tam nikdo neclonil nebo nedorážel. Dnes už málokdy dáte branku střelou od modré čáry, když gólman vidí. Připadá mi to jako každoroční bolest našeho hokeje a dlouho trvá, než se přepneme. S ohledem na velké množství hráčů z NHL si to ale protiřečí, ti by na takovou hru měli být jednoznačně zvyklí.

Co říkáte na výkony právě zámořských posil? Trenér Alois Hadamczik už původně elitní útok roztrhl a Fleischamanna a Vrbatu v závěru ani nestavěl.
Myslím si také, že tato formace neodváděla to, co má, možná to ale je otázka trpělivosti, přece jenom přiletěli zpoza oceánu. Útok Voráček - Hudler - Tlustý je ale víc vidět a k němu by se měli přidat ostatní. V týmu mi ale chybí typ hráče, který v krizové situaci zvedne prapor a hru českého týmu vezme na sebe.

Situace v brankovišti není ideální. Pavelec kvůli bolavému kotníku do hry ještě nezasáhl, Salák chytá se zlomeným prstem. Jaký dopad to na ně a tým může mít?
Když se nedaří, bolístky bolí dvojnásob a hlavně se o nich hodně mluví. Kdyby se vyhrávalo, zranění překonáte, únava najednou neexistuje... Nyní je to otázka psychiky, jak se s tím vyrovnají hráči a jestli znervózní realizační tým, ale fakticky o nic nejde. My nesmíme prohrát s outsidery, protože soupeře do čtvrtfinále si nevyberete. Možná bych si přál Švýcary, kteří po sedmi zápasech budou unavenější, ale je to téměř jedno, na koho narazíme.