Kdo o něm věděl ještě před dvěma lety? Z neznámého sportovce se stal hvězdou první velikosti. Už loni byl mistrem Evropy a vicemistrem světa, v seriálu Světového poháru obsadil celkové třetí místo a světový žebříček jezdců na horských kolech uzavřel na první příčce. Vystřelil do výšin jako raketa a letos to jen potvrzoval, když přidával další vavříny.
A ještě cennější než loni.
Nikdo už se nedivil, když v anketě Sportovec roku obsadil druhé místo.
Skončil hned za tenisovou královnou Petrou Kvitovou. On, rodák z Ústí nad Orlicí, kterému v polovině devadesátých let, když mu bylo jedenáct, koupili rodiče horské kolo.
"To byl možná důležitý krok. S biky jsem vyrůstal, takže jsem s tím kolem srostlý, zatímco jiní k nim přecházeli ze silnice," vzpomíná Kulhavý na svoje začátky a zároveň hledá důvod pro svoje úspěchy. "Taky to asi bude o tréninku, ale všechno souvisí se vším," přemítá.
INFOGRAFIKA: |
Má za sebou sezonu snů. Jak se to může projevovat? Třeba tak, že už jej poznávají nejen odborníci, ale také lidé na ulici. "Už se mi to stalo dvakrát na letišti. A taky mě občas zastaví nějaké auto. Zrovna nedávno to byl nějaký fanoušek v dodávce, která rozváží Jelínkovu slivovici. Jenže zrovna nic nevezl, tak byl smutný, že mě nemohl obdarovat," usmívá se.
Letošní úspěchy si náležitě užíval, ale také ho stálo něco energie, aby zvládal zvýšený zájem o svou osobu. "Určitě se dost změnilo, protože úspěch nebyl malý. Pokud jde o zájem, tak to za rok může být ještě horší, ale zatím to zvládám a strach z toho nemám."
Jeho rok byl mimořádný, nicméně stačilo, kdyby jej neprovázela Štěstěna - pak by už nemusel závodit vůbec. V červnu ho totiž srazilo auto, které mu nedalo přednost, a na svůj profil na Facebooku pak napsal: O půl metru vedle a jel bych autem bez majáčku... Takhle vyvázl z odřeninami a přišel o dva zuby.
Příběhy roku podle LNÚterý: Petra Kvitová |
"Bylo to nepříjemné. Na bolest na kole si člověk zvykne, ale tohle bylo něco nového. Jezdím převážně na silnici, takže jsem opatrnější, jenže člověk se tomu nevyhne, aby nepotkával auta," krčí rameny.
Po sezoně odpočíval jen krátce, dvakrát byl nachlazený, navíc jej stále trápí potíže se zuby a se zánětem se potýkal i na prosincovém soustředění na Mallorce. "V jednu chvíli jsem dokonce vypadal jako boxer, ale už je to v pořádku. A hlavně - v tamním dvacetistupňovém teple se mi podařilo splnit tréninkový plán, testy dopadly suprově, " pochvaluje si.
Uplynulá sezona byla z jeho pohledu téměř nepřekonatelná, nicméně sám ví, že jeho rok 2012 může být ještě úspěšnější. "Jelikož je příští rok olympiáda, tak se ty úspěchy z neolympijského roku překonat dají. Olympiáda je jednou za čtyři roky a pro sportovce je to asi nejvíc. Takže i u mě je příští rok reálné, že by to překonat šlo. Soupeři budou stejní a člověka by mrzelo, kdyby tam s nimi prohrál," má jasno.
Po olympijských hrách jej v září čeká v Rakousku obhajoba titulu mistra světa. A potom? Překvapí přechodem na silnici? "Rád bych to zkusil, ale zatím to neřeším," naznačí, kde spatřuje v příštím roce svoje sportovní priority.
