"Tehdy jsem se díval jenom na velkoplošné obrazovce," vzpomíná. Bylo mu dvacet, tehdy ho znal málokdo. A kdo by tipoval, že se během dvou let vyšvihne do reprezentace a bude oporou Plzně?
V Hradci Králové, kde se rozhodovalo, stál na připraveném pódiu, na sobě měl černé mistrovské triko, na krku zlatou medaili. Také k němu doputoval pohár. "Je to strašně krásný pocit a užívám si ho," líčí šťastný záložník. "Tenhle titul je úplně něco jiného."
Aby ne.
Kdo odehrál za Plzeň v lize nejvíc minut? Darida.
Jen jednou chyběl pro žluté karty, jinak hrál vždy v základní sestavě a nanejvýš střídal pár minut před koncem.
Kdo rozhodl klíčový zápas v Hradci? No jistě, Darida.
Běžela teprve 46. vteřina, když dal první gól. "To byla jasná pozice," říkal o střele z hranice pokutového území. Když po ní míč skončil v síti, triumfálně se sklouzl po trávníku. Druhá branka zase padla po jeho centru.
"Když jsem byl před zápasem na pokoji s Davidem Štípkem, říkali jsme si, jak by bylo fajn dát do půle dva góly, aby byl klid."
I loni hrála Plzeň o titul v posledním kole, jenže proti sobě měla daleko těžšího soupeře Liberec a remíza hrála pro něj. To Plzeň potřebovala vyhrát. Darida měl šanci, jenže trefil jen tyč. "Před rokem jsme na konci o titul přišli, teď ho máme. Paráda!"
Konečně může shodit knírek a bradku, které si plzeňští hráči pěstovali na konci ligy. "Přítelkyně bude ráda, i když zase to byla hezká vzpomínka na titul."
Ale pozor, pro něj sezona nekončí. Daridu potřebuje i reprezentace v boji o mistrovství světa, v pátek se hraje kvalifikace proti Itálii.