Zakladatelský kongres v Paříži, kterého se 23. června 1894 zúčastnilo 79 zástupců z dvanácti zemí, tehdy také přijal definici amatérismu ve sportu a plán na uspořádání novodobých her v Athénách roce 1896.
Prvním předsedou MOV se stal Řek Demetrius Vikélas. Toho v roce 1896 vystřídal Pierre de Coubertin, který v čele organizace stál až do roku 1925. U zrodu MOV byl i "otec českého olympismu" Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, který se stal jedním z dvanácti členů nově ustaveného výboru, byť se pro nedostatek financí zakládající schůze nezúčastnil. V letech 1919 až 1923 pak působil ve funkci generálního tajemníka MOV a byl rovněž spoluautorem Olympijské charty.
Olympijská chartaOlympijská charta je mezinárodní textový dokument, který definuje základní cíle, zásady a řády Olympijského hnutí a olympismu. Zároveň také přesně definuje olympijské hry a jednoznačně vymezuje postavení Mezinárodního olympijského výboru a jednotlivých národních olympijských výborů v rámci celého Olympijského hnutí. Termín zavedl baron Pierre de Coubertin již na počátku olympijského hnutí v roce 1894. Tehdy se společně s Jiřím Stanislavem Guth-Jarkovským stal prvním autorem první verze Olympijské charty, která byla poprvé schválena na 1. olympijském kongresu v roce 1894. Poslední a současně platná verze Olympijské charty platí od 7. července 2007. Zdroj: Wikipedie.cz |
