„Tohle rozhodnutí vítám, i když to mělo přijít už podstatně dřív a nemuselo se to řešit až teď, den před mistrovstvím světa,“ řekl ČTK šéf českého svazu Jiří Hamza.
Kongres IBU se sešel mimo jiné v důsledku intenzivních aktivit samotných závodníků v boji proti odhalenému státem organizovanému dopingu v Rusku. IBU svoláním kongresu rovněž zareagovala na takzvanou McLarenovu zprávu o dopingu, který se měl týkat také 31 ruských biatlonistů. V návaznosti na to trojice závodníků Michal Šlesingr, Martin Fourcade a Lowell Bailey sepsala petici s návrhy na zavedení přísných trestů.
IBU vytvoří nyní pracovní skupinu, která se požadavky závodníků bude zabývat a vytvoří návrh nových trestů za dopingové prohřešky pro sportovce i národní federace. Mohlo by se jednat o osmileté tresty za pozitivní nález, až milionová (v dolarech) finanční sankce či ztrátu míst ve Světovém poháru pro jednotlivé země. Proti osmiletému zákazu startů se IBU postavila, neboť by nekorespondoval s aktuálním kodexem Mezinárodní antidopingové agentury (WADA).
IBU čelila velké kritice za to, že Ťumeni udělila loni v září pořadatelství mistrovství světa 2021 i přesto, že to na základě McLarenovy zprávy nedoporučila WADA. Již v prosinci IBU odebrala Rusku mistrovství světa juniorů v Ostrovu i březnový SP v Ťumeni. Přímo v dějišti MS nyní čelí kritice také ruská federace za to, že do Hochfilzenu nominovala Alexandra Loginova a Irinu Starychovou, kteří si teprve nedávno odpykali tresty za doping.
Nového pořadatele MS v roce 2021 zvolí řádný kongres IBU v létě roku 2018 v Poreči. Na zasedání v Chorvatsku by měla být také projednána a schválena nová antidopingová pravidla.
