LN Volalo vám v posledních dnech hodně novinářů?
Sem tam se někdo ozve, nejvzdálenější hovor byl z Argentiny. Všichni se ptají na penaltu, na oslavu výročí a tak. Víte, co je na tom nejhorší? Třicet pět let, to jsou málem dvě generace. Hrůza! (smích)
LN Ptají se vás i na osud slavné kopačky?
Ptají a odpovídám, že už jsem ji pětkrát prodal. (úsměv) Přece nebudu vykládat, že jsme se později stěhovali a v tom zmatku se ztratila…
LN Jak se vám žije se slavnou penaltou? Mění se třeba váš vztah k ní?
Žije se mi s ní normálně. Jsem rád, že se to připomíná i po tak dlouhé době a že ta myšlenka neumřela. Jsem na ten dloubáček docela pyšný, protože jsem si ho vymyslel. Ale už pár let na tu penaltu trochu žárlím. Je pravda, že mě proslavila nejvíc, ale jako by už nikoho nezajímalo, že jsem hrál za Bohemku a sedm let za nároďák. Myslím, že se mi povedly i další kousky a pěkné góly. Ale nestěžuju si.
LN V sobotu jste si v Edenu zahrál za starou gardu Bohemians proti Dukle. Jak se vám hrálo?
Blbě. Jsem sice rád, že ještě můžu na hřiště, ale už neudělám rychlý krok, takže nic moc. Ale ani v tomhle si nestěžuju – práci s míčem člověk nezapomene, přihrávku taky ne a ten pohyb… Jsou lidi, kteří jsou na tom hůř. Ale teď jsem docela unavený. V pátek jsem hrál za Amforu až za Uherským Hradištěm a v neděli dopoledne znovu za Amforu, byť v Praze, takže se docela těším na tenis, bude to změna.
PANENKOVA PENALTA
LN Česká reprezentace usiluje o postup na Euro 2012. Co od ní očekáváte?
Moc velké výsledky nečekám. Mužstvo není zase tak špatné, ale nahradit Šmicra, Kollera, Nedvěda nebo Poborského je strašně těžké. Myslím, že baráž by byla úspěchem, schází mi ofenzivní typy hráčů. To samé platí o jednadvacítce, ale taková je vlastně i liga.
LN Ještě k bělehradské penaltě – nakolik vám změnila život?
Fakt je, že jsem díky ní populárnější, ale na chleba mi to nepřidalo. A když někdo řekne, že jsem slavný hlavně díky penaltě, tak odpovím, že Edison je taky slavný díky tomu, že vynalezl žárovku.
LN Přemítal jste, co by se stalo, kdyby ten dloubák skončil v Maierově náruči?
To by asi byla sportovní tragédie. Ale třeba bych neskončil jako Uli Hoeness, který přede mnou penaltu neproměnil a brzy pak nechal fotbalu. Možná by na mě házeli špínu, co já vím. A taky je možné, že bych byl dneska soustružníkem s pětatřicetiletou letou praxí! (smích)
LN Těší vás, že vaši penaltu znají i lidé, kteří se narodili až po roce 1976?
Koho by to netěšilo? Někde jsem četl, že UEFA, či dokonce FIFA ji zařadila do svojí historie, fanoušci mi říkají, že ji mají doma nahranou, a podobně. Jsem rád, že se dostala do povědomí, i když tomu asi nahrálo i moje příjmení. Panenka zní pěkně, ale co kdybych se jmenoval Vopršálek?
LN Napadlo vás někdy, že jste svou penaltou vlastně překročil rámec fotbalu a tak trochu zabrousil do umění?
Mně stačilo, když Pelé řekl, že takhle to může kopnout jenom blázen nebo génius. A blázen snad nejsem. A Francouzi hned po Bělehradě napsali, že jsem básník fotbalu. Tak je asi nepotěšilo, když jsem tři roky nato proti nim v další evropské kvalifikaci v Bratislavě při penaltě úspěšně použil stejný kousek.
