Jak ta situace z vašeho pohledu vznikla?
Dával jsem si pozor, aby mi ten míč nezasekl. Jeho chyba, já toho využil a byl z toho jednoduchý gól.
Kdy jste dal naposledy tak snadný gól?
To nevím, vážně si to nepamatuju. Žádný podobný gól si teď nevybavuju.
Co vám blesklo hlavou, když jste před sebou měl prázdnou bránu?
Jedině, že musím dát gól. Vyšlo to super. Trošku jsem se bál, aby mi rozhodčí neodpískal faul, ale faul to nebyl ani náhodou. Pak už to bylo jednoduché.
Bohemians vám dělali problémy.
Každého hráče, který oblékne bohemácký dres, prostředí v Ďolíčku vtáhne a pak jezdí po zadku až do konce. Bohemka hrála super, to musíme uznat. My jsme se do šancí moc nedostávali, ale na tři nula jsme měli zvýšit. Nebo alespoň nedostat ten gól na dva jedna.
Hlavičkový souboj. Nešpor (vlevo) vs. Brabec.
V Bohemce jste vyrostl, ale fanoušci na vás pískali. Mrzí vás to?
Ano, mrzí. V Bohemce jsem prožil krásná léta, byl jsem tam od devíti let a naskočil jsem i do áčka. Pro Bohemku jsem něco odvedl, ale život jde dál. I když na mě kotel pískal, tak spát budu v klidu.
Slušné šance jste měl už v Tallinnu v odvětě předkola Ligy mistrů. A víc gólů jste mohl dát i tentokrát.
V Tallinnu jsem mohl dát klidně dva nebo tři góly. Stejně jako na Bohemce. Ale cením si každého gólu. Hlavně když pomůže ke třem bodům.
Tentokrát jste byl v sestavě, protože se nestihl uzdravit Marek Matějovský. Myslíte, že jste si svým výkonem řekl o základní jedenáctku?
To se musíte zeptat trenéra. A moje pocity? Dohrál jsem zápas, pojedu domů, dám si sprchu a zítra půjdu na trénink. Důležité je, že jsme vyhráli.
