Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

O rivalitě i slovenském faux pas

Sport

  11:24aktualizováno  23:24
BRATISLAVA (Od zpravodaje LN na Slovensku) - Když jsem svůj blog zahájil prvními dvěma sloupky na téma Slováci, přiznám se, že jsem odkudkoliv čekal alespoň malou odezvu. Přišla.

Slovenští fanoušci. foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Kromě několika mailů od slovenských lidí jsem tu náhodně potkal zdejšího mladíka, jenž se se mnou pustil do horlivé debaty: "A taky som čítal jeden článok, kde nejaky novinár popisoval slovenske národné cítenie..." Aniž by tušil, že jsem toho článku autorem. 

Jenže mě překvapil. Z té diskuze vyplynulo, že vlastně se vším docela souhlasí. Že Slováci jsou skutečně odlišní než Češi, i když svým způsobem stejní. A že nám nepřejí. Krátké přirovnání mi nabídl jednoduchými gesty: výhra Slováků - ruce nad hlavou, prohra Slováků - oči dolů, výhra Čechů - kyselý pohled. Znám Slováky, kteří Čechům fandí. Ale znám daleko více těch s kyselým pohledem.

Paradoxem tohohle šampionátu je, do jaké se nyní domácí tým dostal svízelné situace. Fanoušci najednou byli odkázání přát včera Čechům vítězství nad Finy, které by jim o něco zvýšilo šance na vzdálený postup do čtvrtfinále. A ke všemu ještě potupně na vlastní půdě. To není zaujetí, lidé to tu odhalují chtěně či nechtěně. Jeden místní prodavač na dotaz "Co říkáte tomu, že teď máte fandit Čechům?" pouze mávl rukou: "Vždyť se tam můžeme dostat i jinou cestou, ne?!"

Pamatuju, jak jsem po úterním zápase s Rusy šel do mix zóny nabírat rozhovory s hráči a slyšel se roztrpčeně bavit dva místní pořadatele. "A ti poj... Češi zase vyhrají. To my takové štěstí mít nemůžeme."

Když už nic jiného, jedno Slováci přece jenom mají. Milana Juričnu, vysokého obránce o osmašedesátkou na zádech, který má, zdá se, mistrovský talent na výroky. Po porážce s Rusy v úterý prohlásil: "Nic se neděje, stále jsme teprve v polovině turnaje."

Jen si nejsem jist, zda je stejného názoru i slovenská veřejnost, v jejíž řadách se našli i takoví, kteří pískali při ruské hymně. Možná by mi ani nevadilo, kdyby k tomuto faux pas měli důvod i po bitvě s Čechy.