Nový trend: přibývá afrických fotbalistů, v lize jich je jedenáct

Minimálně jednoho afrického zástupce má ve svém kádru šest celků, před startem loňské sezony přitom byli v českých klubech čtyři Afričané a o rok předtím jen dva. "Nevím, zda je to trend. Myslím, že je to i trochu náhoda, že někteří trenéři se v minulosti s těmito hráči setkali, a proto je angažovali také do svých současných klubů," řekl v rozhovoru hráčský agent David Nehoda.

"Spíš se přibližujeme k zemím jako je Rakousko, Slovensko či Polsko, kde je Afričanů podobně jako teď u nás," doplnil syn bývalého československého reprezentanta Zdeňka Nehody.

Nejvíce fotbalistů z afrických zemí mají momentálně Teplice. Severočeši k Francisi Litsingovi z Konga v létě přivedli Nivalda (Kapverdské ostrovy) a Eugéneho Salamiho (Nigérie). "Kvalitní hráči na tyhle posty v Česku buď nejsou vůbec k mání, nebo by nebyli levnější," řekl na tiskové konferenci ředitel klubu František Hrdlička.

"Salamiho znám osobně, vím, co umí. A na Nivalda jsem měl dobré reference, tak jsem se na něj zaměřil," přiblížil posily teplický trenér Zdeněk Ščasný. "Litsingi se nám osvědčil, tihle hráči by měli přinést do našeho fotbalu něco nového, překvapivého," dodal kouč.

Ve Spartě Tiémoka Konatého z Pobřeží slonoviny doplnil Costa Nhamoinesu ze Zimbabwe. V letenském B-týmu navíc působí Simon Deli z Pobřeží slonoviny.

Za Liberec hrají Dzon Delarge z Konga a Ghaňan Isaac Sackey a například v Brně působí dvojice Lamine Fall (Senegal), Mohamed Traoré (Guinea).

S africkým hráčem mají zkušenosti také na Dukle, kde v minulé sezoně sbíral první ligové zkušenosti záložník Ismael Ouedraogo z Burkina Faso. "Měl trochu delší adaptaci. Nepřišel z Evropy, ale z Afriky, což je rozdíl. U něj trvalo třeba rok, než srovnal krok, zvykl si na režim, komunikaci a tak dále," přiblížil sportovním ředitel pražského klubu Günter Bittengel.

Afričané jsou cenově dostupní

"Je to pak i na trpělivosti druhé strany, aby s takovým hráčem pracovala, pokud v něm vidí potenciál. My ho v Ismaelovi vidíme, protože je typologicky jiný než čeští fotbalisté. Afričané často běhají od vápna k vápnu. Jsou nepříjemní, umí zakončit i hrát dobře v defenzivě. Navíc Ismael je pracovitý a má dobrý charakter," dodal Bittengel.

Ne každý africký fotbalista je ale pro český klub dostupný. "Záleží na tom, kdy na ně narazíte. Někteří hráči teď mají na trhu například hodnotu milion eur, ale když je objevíte ve správný moment na správném místě, tak mohou stát třeba jen 100 tisíc eur. Je to závislé na jejich smlouvách, zaměstnavateli... Nelze tedy říct, že jsou levní, nebo drazí," vysvětlil Nehoda.

Jako příklad uvedl nejlepšího střelce nedávného světového šampionátu do 20 let Ebenezera Assifuaha z Ghany. "I Sparta se na něj byla podívat na prosincovém turnaji v Ghaně. Má ho v hledáčku, ale samozřejmě dnes už díky úspěchu na MS bude k mání za jiných podmínek než před půlrokem," konstatoval Nehoda.

České kluby touží zopakovat úspěch Wilfrieda Bonyho. Útočník Pobřeží slonoviny ze Sparty před dvěma lety putoval zhruba za 100 milionů korun do nizozemského Arnemu, odkud ho letos koupila Swansea z anglické Premier League. Z přestupové částky 12 milionů liber (asi 360 milionů korun), mají Letenští podle spekulací vyinkasovat dvacet procent.

"S Afričany to může být podobné jako s hráči z bývalé Jugoslávie. Povedl se jeden megaúspěch Edin Džeko (přestup z Teplic do Wolfsburgu a následně do Manchesteru City), pak přišlo patnáct dvacet hráčů z Balkánu, a ti se neprosadili. Musí to být štěstí, náhoda, kvalita. Těch aspektů, aby tady cizinci dosáhli úspěchu jako Bony nebo Džeko, je mnohem víc," uvažoval Nehoda.

Z aktuální "africké soupisky" pro novou sezonu na sebe zatím v české lize nejvíce upozornil liberecký Delarge, který dal ve 20 ligových zápasech minulé sezony čtyři branky, a Litsingi. Teplický záložník se během čtrnácti jarních kol trefil pětkrát.