Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nový kouč nároďáku Hadamczik: Růžička? Klobouk dolů před ním

Sport

  12:35
PRAHA - Stačilo málo – a místo zlata se hokejisté vraceli s ostudou. Stačilo málo – a trenér Alois Hadamczik (57) přebíral národní tým v roli spasitele.

Hadamczik a Růžička. foto: ČTK

Všechno je jinak. Češi pod Vladimírem Růžičkou vyhráli ten nejneuvěřitelnější titul a Hadamczik se ocitá ve stejné pozici jako před pěti lety. Po tom samém předchůdci je v roli kouče, který za rok bude obhajovat světové zlato.

Co to pro vás znamená? Obtížnější situaci nového kouče, nebo o to větší výzvu?
Já přicházím k reprezentaci pro to, abych taky vyhrával. Vždyť hokej se hraje hlavně pro lidi, ať už tým vede jakýkoliv kouč. Člověk přece nebude plánovat, v jaké přijde době – jestli, když se něco nepovedlo, tak pro mě vše bude z hlediska tlaku snazší. Ne. Vzal jsem to, protože mě tahle práce baví. A ať pak lidé posoudí, zda jsem pro ni udělal maximum.

Povídá se, že byste úspěch zlatému týmu nemusel zase tak úplně přát. Že je zkrátka pro vás tímhle všechno složitější.
Ale to si vždy domýšlí ti, kteří si to vsugerují podle sebe. Přemýšlí tak, jak by se chovali oni, a hned to přenáší na mě. Český hokej potřebuje úspěch, národ se chce radovat. Zvlášť teď před volbami, když je vám z těch billboardů na blití.

Jak pečlivě jste sledoval světový šampionát?
Už od jeho samotné nominace. Klobouk dolů, jak se tým zvedl, jeho hlavní předností bylo extrémní nasazení a vůle. A pak hlavně vynikající Vokoun, kterého bych srovnal z Haškem v Naganu.

Česko - Rusko (Rolinek slaví).

Během turnaje však Česko tým téměř už odepsalo. Věřil jste mu vy po porážkách s Nory a Švýcarskem?
Když teď budu mluvit jako trenér: na lavičce vždy věříte do poslední chvíle. Mám-li mluvit jako divák, tak si zápas od zápasu říkáte: Sakra, bude to těžké. Jako třeba před zápasem s Kanadou, kdy nám šlo o čtvrtfinále. Ale od té doby se mužstvo dost zvedlo a s Finy i Švédy jsme dokázali zápas otočit.

Co si z toho můžete vzít do nového reprezentačního angažmá vy? Ukázal vám turnaj něco?
Ukázal mi, že někteří hráči si takhle na dno neumějí sáhnout ani v extralize. Ale tady jsem viděl, že to v nich je. My tohle pořád hledáme v Kanaďanech, jenže teď kluci předvedli, že ani v téhle bojovnosti a obětování se nejsme špatní.

Řekli si tedy někteří hráči dopředu o místo pod vámi?
Pokud mluvím o těch nových, dobře hrál například Ondra Němec. Nebo mě příjemně překvapil Petr Vampola, Lukáš Kašpar, Jirka Novotný je bojovník... Vezměte si ale ještě jednu věc: my třeba říkáme, že jsme neměli hráče z NHL, ale Novotný, Rachůnek nebo Jágr – ti ji dřív hráli a jsou hráči pro tuhle ligu. Spousta lidí se divilo, že jsem vozil Tomáše Rolinka, ale on byl vždy velmi pracovitý a skromný.

Věděl jste o jeho kvalitách?
Jasně, že věděl. On je křídlo, které jezdí nekompromisně po prknech. I když je malý, tak je velký bojovník, což teď dokázal.

Navíc s vlastnostmi kapitána.
To je taky pravda. Vždyť není jednoduché velet kabině s Jágrem nebo Rozsívalem. Jenže Rolinka měli vždycky kluci rádi, v normální životě je výborný kluk.

Česko - Rusko (rodinní příslušníci českých hokejistů, přítelkyně nebo kamarádi).

Vrátím se ještě k jednomu tématu a tím jsou omluvenky hráčů z NHL. Když se to během mistrovství tak řešilo, věříte, že budete mít v tomhle směru snadnější pozici? Že si hráči vezmou příště kritiku k srdci?
Ale já bych je neházel do jednoho pytle, neříkal bych, že se na to všichni vybodli. Vezměte si Židlického, Kaberleho – ti dřív jezdili pořád. Víte, pomluva je zbraň lidí, kteří nepřemýšlí dopředu a hází hned někomu něco na záda. Ale dost hráčů sem nejelo pro určité důvody.

Zastáváte se jich?
Spíš to řeknu tahle: jedna stránka věci je, že musíme respektovat, že kluci v NHL nedostanou žádný dolar zadarmo. Na druhou stranu reprezentovat by pro ně měla být národní hrdost a ti, kteří jsou zdravotně v pořádku, by prostě měli udělat všechno pro to, aby nominaci přijali. Protože české matky a otcové, kteří národ stvořili, se chtějí radovat. Proto by jejich potomci měli mít poctivý přístup v rozhodování.

A trenéři v komunikaci také?
To je jedna z věcí, na které se chci zaměřit. Já nikomu nic dopředu neslibuju, ale nebudu ani chodit za nikým s prosíkem... Ovšem každému řeknu, co od něj očekávám. Chci s hodně hráči prohodit pár slov už přes léto, potom za nimi v únoru či březnu do zámoří zajet. Protože s hráčem se nemá zacházet jako s kusem, je to osobnost. Komunikace s ním je důležitá.

Česko - Rusko (Jágr a Růžička).

Vím, že teď nechcete ani nebudete kritizovat svého předchůdce Růžičku. Přesto: ukázal vám právě špatnou komunikací s některými hráči z NHL, že tohle musíte dělat jinak?
Každý má svůj styl práce i jiný názor. Růžička tedy nekomunikoval, a přesto dovezl zlato – to jsou fakta. Ale nemůžeme si teďka říct: Tady to máte, vy frajeři z NHL, už vás nepotřebujeme. Protože to není pravda. Český hokej potřebuje každého hráče v dobré formě. A u mě budou mít všichni dveře otevřené.

Růžička vám na konci šampionátu v Německu vzkázal, že vám přeje úspěch. Potěšilo vás to?
Já už několikrát povídal, že naše věci vyhrocené přes média zase tak horké nebyly. Kdybych teď neocenil práci trenérů, musel bych být nesoudný člověk, odvedli kus skvělé práce. Ukázali mi, že někteří hráči jsou připraveni pro reprezentaci, takhle bych je musel teprve zkoušet. Tak jako já odzkoušel některé hráče jemu, on je teď ukázal mně.

Takže jste si v tomhle kvit?
Kvit, to nevím... Ale každý jsme pro to něco udělali. Já některé hráče vozil už na tři šampionáty, proto teď byli daleko víc zkušení. Vemte si, kolik jsem měl v Rize (na MS 2006 získal stříbro – pozn. red.) nováčků já. A hlavně jsem tam neměl skvělého Vokouna.

ČTĚTE TAKÉ