Před týdnem jste vyhrála turnaj ITF ve Švýcarsku, teď jste hrála na milionovém podniku Masters. Jak velký to byl skok?
Obrovský. Všechno je jiné. Lepší společnost hráček, kvalitnější organizace. O všechno se tady někdo stará.
Zalíbilo se vám to?
Aby ne! Ráda bych na této úrovni zůstala.
Co vám ukázaly zápasy na kurtu? Jak daleko k ní máte?
To se těžko říká. Dostala jsem šanci, za kterou jsem hrozně ráda. Jen škoda, že jsem to nedotáhla. Ale aspoň vím, že na to mám. Pro mě nic nekončí, makám dál.
V čem je největší rozdíl mezi vámi a tenistkami, do na okruhu WTA hrají pravidelně?
Nooo... Prostě v hlavě. Ony ví, co kdy zahrát, jak omezit chyby když jde do tuhého.
Byl to i případ zápasu s Muguruzaovou? Nad 73. hráčkou žebříčku WTA jste ve třetím setu vedla 4:3 a podávala.
Ten závěr jsem nezvládla. Udělala jsem spoustu chyb, zatímco ona si vše pohlídala, nevykazila to.
Přemíra snahy?
Nechci říkat, že to bylo tím, i když jsem opravdu hodně chtěla vyhrát. Asi jsem si v důležitých momentech měla počkat, být trpělivější.
Před poslední hrou jste požádala o ošetření. Podepsaly se na prohře i zdravotní problémy?
Ne, ale chtěla jsem využít pauzu, jelikož jsem v předešlém gamu běžela na kraťas a zacítila jsem kotník. Ne, že bych si ho podvrtla, ale zabolel. Vyšetření mě ještě čeká, snad to všechno bude v pořádku.
V kvalifikaci jste poprvé porazila hráčku světové stovky, Lucemburčanku Minellaovou, ale také Glatchovou, která před třemi lety ve Fed Cupu zničila Kvitovou. Uvědomila jste si tuhle bilanci Američanky?
To jsem nevěděla. Já tyhle věci moc nevnímám. Když jdu na zápas, chci prostě vyhrát.
A je teď pro vás výhra nad Glatchovou cennější?
Nemůžu říct cennější. Ale je to potěšující.
Počítala jste už, kam vás body získané v Miami posunou?
Pořádně ne, ale prý někam do sedmé stovky žebříčku. Není důvod to sledovat tak detailně, hlavně musím vyhrávat. Pak přijde i posun nahoru.
Za kterou část hry byste se za poslední týdny nejvíc pochválila?
Za bojovnost, ta ke mě patří. Já se nevzdávám, i tady jsem se prala vždycky až do konce. A hodně jsem si zlepšila forhend, při něm si věřím.
Stihla jste na tréninku okukovat i největší hvězdy?
Jelikož jsem odehrála tři zápasy, ani ne. Ale potkávaly jsme se třeba ve fitku a to jsem sledovala, co dělají. Nějaké věci si určitě taky přidám do tréninku.
Co třeba?
Speciální posilování, cviky s medicinbalem. Je dobrá zkušenost vidět ty hráčky takhle v akci.
V posledních měsících jste měla dvakrát na dosah post juniorské světové jedničky. Nepovedlo se, ale zase výrazněji prorážíte na ženský okruh. Je to satisfakce?
Jedna věc je jasná: okruh WTA je mnohem důležitější než juniorský. Já jsem mnohem radši za to, že jsem mohla hrát v Miami než za to, že bych třeba byla jedničkou a nezahrála si tady.
