Vždyť s Jaroslavem Jiříkem sbírali reprezentační medaile z velkých akcí, hrávali společně i v jednom útoku. A ve stáří se těšili ze společné záliby – létání.
VÍCE O SMRTI HOKEJOVÉ LEGENDY: |
LN: Nepochybuji, že je to pro vás velká životní ztráta…
On byl jeden z mých nejlepších přátel, pane bože, jak se to stalo? Celý se klepu, nemůžu tomu uvěřit. Vždyť jsme se nedávno viděli a plánovali spolu, jak se už v srpnu zase sejdeme. Chci jeho rodině vyjádřit upřímnou soustrast.
LN: Jak často jste se vídali?
Nemuseli jsme se vidět každý den, ale když jsme se viděli, stálo to za to. Byla mezi námi cítit úcta a respekt. Naposledy jsme se sešli 25. června při setkání internacionálů. Potkali jsme se i na šampionátu v Bratislavě. On mě zval na své narozeniny, já jeho také…
LN: Jaký to byl člověk?
Skvělý. Opravdu velký kamarád, věřte mi. Snad i kvůli stejnému myšlení jsme si na ledě tak rozuměli. Vždyť on dal v nároďáku 83 gólů, já jen o jeden míň. A oba jsme milovali i létání.
