Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nekompromisní Konečný: Už ve třetím kole toho měl soupeř plné kecky

Sport

  9:45
PRAHA - Poprvé v kariéře zažil pocit, že musí obhajovat jeden z prestižních profesionálních pásů. A Lukáš Konečný (32) si s novou zkušeností poradil skvěle. Arménce Hamleta Petrosjana jasně přejel na body a dál vládne Evropě v lehké střední váze. „Je to pro mě další krok v cestě za světovým titulem,“ dokázal po vítězství, že tímto jeho ambice zdaleka nekončí.

Konečný - Petrosjan. foto: ČTK

Jak byste zhodnotil ze svého pohledu první vítěznou obhajobu evropského titulu?
Viděl jste to sami, jsem spokojený, zápas jsem měl pod kontrolou. Měl celkem tvrdý úder, takže jsem si musel dávat pozor, něco jsem i chytil, ale nebylo to nic hrozného. Myslím si, že to byl slušný zápas.

Napravený vrah Plachetka o profesionálním debutu: Splnil se mi sen - ČTĚTE ZDE

Zápas jste končil s rozseknutými obočími, jak jste k tomu přišel?
Stalo se to ím kole, po dvou hlavičkách soupeře. Dělal to častěji i předtím, ale to  patří. Určitě to ale nebylo po úderech. V závěru jsem cítil, že mi teče krev, bylo to trošku nepříjemné, ale nic hrozného. Ještě jsem se naštěstí neviděl  (úsměv).

Po zápase jste se  radoval i s dcerou. Užil jste si to?
Já ji bral už dříve, ale vždycky si stěžovala, že je pak upatlaná, když ji beru do náruče. Takže tentokrát jsme se dohodli, že ji nebudu brát do náruče, aby neměla mokré ty své bílé šatičky. Bylo to fajn. I pro ni je to příjemné, určitě ji to řeknou i děcka ve škole, že ji viděli. Myslím, že je ráda. Ale nesmím na ni v ringu sahat.

Moc vám tentokrát nefungovala vaše největší zbraň – údery na žebra.
Je to pravda. V úvodu to šlo, ale pak se mi jej nedařilo zasahovat, hodně se krčil a chodil tělem i rukama dolů. Tentokrát mi moje oblíbené zvedáky bohužel nešly.

Petrosjan celý zápas jen ustupoval. Nepřišlo vám, že tak trochu utíkal?
A co mu jiného zbývalo? Chtěl bys mě tlačit? (směje se). Ne vážně. Byl vyšší, musel boxovat z ústupu, těžko by mi vnutil svůj styl. Je to styl o stylu. Pokud by se o to snažil, nejspíše by odešel před limitem. Zvolil dobrou taktiku.

Ale přesto mohl být aktivnější.
Určitě, ale od začátku pochopil, že jsem já ten silnější, s takovým pocitem se potom těžko boxuje. Myslím, že i podle bodových rozhodčích bylo vidět, že jsem zápas kontroloval. Kola byla celkem vyrovnaná, ale v každém jsem měl myslím navrch.

Zápas o titul mistra Evropy a vy jste měl čas oddechovat během v jednotlivých kolech, zamýšlet se nad nepovedenými údery. To není moc obvyklé…
… Jsem prostě dobrý, co na to říct? (směje se)

Přesto se zápas doboxoval na plných dvanáct kol. Byl tak někdy okamžik, kdy jste si myslel, že můžete vyhrát i před limitem?
Od třetího, čtvrtého kola jsem cítil, že toho má dost. Po každém kole se dlouho vydýchával, těžko říct. Možná kdybych více zabral, ale… Je to hodně složité, člověk se uklidní, on byl zároveň hodně tvrdý, mohlo by se stát, že bych zabral, stejně ho nesložil, vyšťavil bych se a nakonec odpadl já.

Mrzí vás to, že se k.o. nepovedlo?
Určitě, je mi to líto, myslím, že diváci by si to užili více a zasloužili by si to.

Užil jste si atmosféru v hale? Bylo skoro vyprodáno a diváci byli hodně hluční.
Byli skvělí. To je ten důvod, proč chci boxovat doma. Myslím, že kdybych boxoval s Dzinzirukem tady, tak už jsem dva a půl roku mistrem světa (na jaře 2008 prohrál v Drážďanech Konečný sporně se Sergejem Dzinzirukem zápas o titul mistra světa organizace WBO, pozn. redakce).

Lukáš Konečný - Hamlet Petrosjan.

Takže odveta s Dzinzirukem bude v Česku? Jak se o tom mluví?
Pokud to někdo zaplatí, tak budu jen rád. Myslím, že na to mám. Že můžu předvést skvělé představení i boji o světový titul. Je to na manažerech a na jednáních.

Byla obhajoba těžší než zisk titulu v zářijovém souboji s Matthew Hallem v Anglii?
Nebyla. S Hallem jsem věděl, že mi první dvě kola nevyšla a že jsem je u bodových prohrál, takže jsem musel pořádně zabrat. Tady jsem cítil, že i když některé kolo mohlo vypadat opticky vyrovnaně, takže jej bodoví dají mě. To je právě ta síla domácí půdy, která je v boxu strašně důležitá.

Vždycky jste kritizoval a byl smutný z toho, že zápasy v Česku nezajímají moc domácí televize. Tentokrát se to změnilo, co to může pro box znamenat?
Je to dobře. Myslím, že se to lidem i tady v hale líbilo a řekl bych, že muselo i těm u televize, pokud na to třeba i náhodně přepnuli. Profibox u nás nemá natolik širokou základnu, takže každá prezentace je plus. Spousta lidí má navíc na box hodně zkreslený pohled, to víte sami.

Jaké jsou vaše další plány?
V neděli si chci konečně užít svátky, je Mikuláš. Máme už objednanou restauraci na mikulášskou oslavu. Po delší době si dám pivo, v pátek jsem už měl po vážení steak a to je něco tak neskutečného, když se člověk po pěti týdnech přípravy může uvolnit a jíst, co chce.

Takže po roce si konečně užijete i vánoční svátky? Loni jste totiž musel kvůli zápasu v Lucerně 30. prosince držet dietu.
Přesně. Tataráček, vánoční jídla, cukroví, už se vážně moc těším. Manželka toho už toho hodně napekla. Takže dám nohy nahoru a budu si to užívat.

A to nejen s pocitem, že zůstáváte mistrem Evropy, ale také s 20. místem v anketě Sportovec roku ČR…
Je to hezké, jsem za to moc rád. Abych řekl pravdu, doufal jsem tajně v desítku, ale to se musím ještě více dostat tady v Česku do povědomí a vyhrávat. Vím, že před více jak deseti lety jsem byl ještě v amatérech po bronzu na MS čtrnáctý, což je moje maximum. Takže mám ambice na tomto poli. I tak si myslím, že jsem letos přeskočil slušná jména a zařadil se k hodně známým sportovcům, kteří jsou mediálně známější. Což je opět nejen pro mě, ale pro celý český box jen a jen dobře.

Zajímavosti z galavečera profesionálního boxu v Praze

- Poprvé se na českém území potkali na jednom galavečeru dva nejlepší čeští profesionální boxeři současnosti – Lukáš Konečný a Ondřej Pála. Oba si se svými soky poradili naprosto s přehledem. Konečný na body porazil vyzyvatele Petrosjana, Pála poslal ve třetím kole k zemi Turka Ergina Solmaze.

- Celý program v hale Sparty na Podvinném mlýně zahájil proti Josefu Obeslovi devětatřicetiletý Ludovít Plachetka. Brněnský boxer, bývalý několikanásobný amatérský mistr republiky a účastník olympijských her v Atlantě 1996 si tak splnil sen, poté co musel na deset let přerušit kariéru. V červnu roku 1997 totiž zabil matku své tehdejší družky, za což byl odsouzen na devět let pobytu ve vězení. Svůj profesionální debut zvládl skvěle, Obesla porazil jasně na body.

- Hned druhý duel programu přinesl velké překvapení. Vyhrál jej totiž Maďar trénující v Plzni Attila Kiss. Známý "otloukánek" (dosud bilance 9-58-3), který loni v prosinci prohrál i s Lukášem Konečným porazil na body po skvělém výkonu německou hvězdu Hamida Rahimiho (27). Kolega Konečného ze stáje SES boxing měl dosud čistý zápis 16-0-0. Porážku poté v zákulisí ještě hodně dlouho vydýchával.

- Velký poprask způsobil i Afričan Karama Nyilawila. Ten ve střední váze v boji o titul mistra světa organizace WBF porazil na body obhájce Kreshnika Qata z Albánie. Tanzaničan přiletěl do Prahy ve čtvrtek bez trenéra a asistentů jen s jedním kufrem. Na zápas si musel půjčit pomocníka i trenéra od pořádající německé stáje a ihned po zápase již opět spěchal se svým kufrem, kam se mu nakonec pás šampióna vešel, zpět na letiště.