25. dubna 2017 6:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Nejenom Rajtoral. Únavový syndrom sžírá vrcholové sportovce i ve světě

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 15Diskuse
František Rajtoral. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy František Rajtoral. | foto: Mafra - Ladislav Němec
PRAHA Tváří se jako běžná únava. Přitom však pouze zakrývá problémy, jejichž příčiny jsou často nejasné a obtížně se hledají. Neodstraní-li se včas, můžou navíc vyvolat i závažné psychické poruchy. Chronický únavový syndrom „doběhl“ spoustu vrcholných sportovců, kteří kvůli němu předčasně ukončili kariéru. Dvakrát s ním bojoval i fotbalista František Rajtoral, jenž v neděli z dosud neznámých důvodů spáchal sebevraždu.

Projevuje se nenápadně. U někoho bolestí hlavy, kloubů nebo svalů, u jiného nedostatkem energie a vyčerpáním, kvůli němuž není schopen překonávat sebemenší zátěž. Spánek, který by měl obvykle regeneraci urychlit, nijak nepomáhá.

Chronický únavový syndrom (CFS) sehrál klíčovou roli v kariérách mnoha úspěšných sportovců nejen z Česka. Nejde přitom o onemocnění, nýbrž vedlejší projev toho, že v organismu není cosi v pořádku.

„Největší chybou pacientů je, že si myslí, že mají konkrétní nemoc. Je to ovšem jenom syndrom, důsledek jiné nemoci, která se nevyléčila úplně,“ vysvětluje Jaromír Bystroň, přednosta oddělení klinické imunologie ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Pokud lékař zjistí původní příčinu, problém lze poměrně snadno řešit. Najít ji ovšem mnohdy není vůbec jednoduché. Důvodů, které permanentní únavu mohou způsobit, je totiž nespočet, od běžného onemocnění přes infekci až po podněty vyvolané stresem.

Lidé za Rajtorala zapalují v Plzni svíčky.
GÓLOVÁ RADOST. František Rajtoral z Plzně jásá.

„Vždy je potřeba začít na začátku, tedy v momentě, kdy člověk začal únavu pociťovat. Vyšetření musí být komplexní. Teprve pak je možné příčiny postupně odstraňovat. Jako lego, kostičku po kostičce,“ popisuje Bystroň s tím, že pokud se onen spouštěč podaří zavčasu najít a odbourat, jednotlivce to v budoucnu nijak zvlášť neovlivní. Pakliže ovšem ne, může CFS v krajních případech vést k tomu, že pacient propadne depresím a uchýlí se třeba i k sebevraždě. „Psychikou to nezačíná. U každého člověka ale má svůj význam. U citlivějších pochopitelně víc, ti se s tím nedovedou tolik vypořádat.“

„Sportovec může mít i zlomenou hlavu“

U vrcholových sportovců není únavový syndrom vzhledem k velkému fyzickému vytížení ničím ojedinělým. Zvyklí na zátěž se totiž domnívají, že dřív nebo později únavu přemůžou. Kolikrát svůj stav ale naopak ještě zhorší. „Když se z toho následně nedostanou, syndrom je zlomí. Skončí s kariérou, protože nemají sílu s tím více bojovat,“ doplňuje přednosta z olomoucké kliniky.

František Rajtoral bojoval s CFS poprvé již během svého angažmá v Baníku Ostrava před devíti lety. Překonal ho a vrátil se ve skvělé formě, která mu vynesla angažmá v plzeňské Viktorii, s níž později získal čtyři mistrovské tituly. Z fotbalových trávníků se opět náhle vytratil na podzim roku 2014. Jenže i napodruhé zvládl únavový syndrom porazit.

Loni v létě se se spoluhráčem Danielem Kolářem vydal na zahraniční angažmá do tureckého Gaziantepsporu. Kolář ale na jaře v klubu skončil a Rajtoral v týmu „osiřel“. V neděli pak nedorazil na trénink, ve večerních hodinách byl nalezený oběšený ve vlastním domě v Gaziantepu, téměř dvoumiliónovém městě poblíž turecko-syrských hranic. Co několikanásobného českého reprezentanta k takovému rozhodnutí přimělo, není dosud zřejmé.

Lidé za Rajtorala zapalují v Plzni svíčky.

Lidé za Rajtorala zapalují v Plzni svíčky.

Podle sportovní psycholožky Evy Šauerové trpí v Česku psychickými problémy spojenými s únavovým syndromem až osm procent sportovců. Většina z nich o nich ale otevřeně nemluví, bojí se, že by zůstali nepochopeni.

„V první fázi je sportovec zasažen a nechápe, co se děje. Ze začátku vysílá signály, sděluje své pocity, že na tom není dobře a potřeboval by pomoc, okolí na ně ale často nereaguje. Že jsou sportovci unavení a přetížení je totiž vnímáno jako běžná věc,“ říká Šauerová.

„Není to problém, kterou veřejnost připouští. Lidé si myslí, že je to slabost,“ přibližoval Rajtoral v prosinci roku 2014, kdy se vrátil zpět na trávníky podruhé.

Sportovci, kteří vyhledávají pomoc psychologů, byli v minulosti vnímáni veřejností, že výkonnostně selhali, a v očích mnohých tomu tak je dodnes. „Když sportovec má zlomenou nohu, všichni to vidí, nikdo ale nechápe, že může mít i ‚zlomenou‘ hlavu,“ míní psycholožka, která s obdobným problémem pomáhala fotbalistovi Janu Rajnochovi. Někdejší člen české fotbalové reprezentace se potýkal se syndromem vyhoření, tedy úplným vyčerpáním a nezájmem o vše kolem.

„Fotbal miluji, když jsem ale byl v nejtěžším stavu, nemohl jsem se dívat ani na zápas v televizi. Vzalo mi to radost do života, do věcí, které jsem měl do té doby rád,“ líčí Rajnoch svou zkušenost s tím, že nešlo o jednoduché období. Překonat jej mu pomohla vlastní otevřenost vůči svým nejbližším a právě odborná pomoc.

„Lidi vnímají sportovce, že mají spoustu peněz, pohodový život a můžou, co chtějí. Kolikrát to tak ale není. Tím, že jsou hodně vidět, se pak i stydí říct, že mají problémy,“ říká Rajnoch.

Předčasný konec hokejových mistrů světa

Kvůli únavovému syndromu museli v minulosti předčasně odejít do sportovního důchodu například hokejoví mistři světa Milan Hnilička či Otakar Vejvoda. Pokračovat v kariéře nedovolil ani Liboru Pivkovi, vítězi české hokejové extraligy z roku 2010. Najdou se ale i tací, kteří – stejně jako Rajnoch - dokázali těžkého protivníka porazit, namátkou tenista Radek Štěpánek či jeho bývalá manželka Nicole Vaidišová, rovněž tenistka.

Ze světových sportovců trápil CFS třeba skotského golfistu Andrewa Oldcorna, německého fotbalového útočníka Olafa Boddena či Američanku Michelle Akersovou, která byla v roce 2000 honorována titulem fotbalistka století.

Podle Šauerové by hlava a tělo měly fungovat v symbióze. V momentě, kdy je tělo unavené, rozhodí i hlavu. Hranice mezi tím, jestli si něco udělat, nebo ne, je pak pro trpícího člověka v poslední fázi hrozně tenká. „O to větší zátěž to je, když jej něco trápí a on své starosti nemá komu sdělit. Tlak je obrovský, chce tak raději mít klid a odpočinout si. Nemyslí na to, co tu zanechá,“ dodává.

Představa „doktore, dejte mi tabletku a já budu zdravý“ tak v tomto případě bohužel nefunguje a jeví se jako naivní.

  • 15Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz