Čtyři a půl kilometru před cílem dlouhého cílového stoupání Chris Froome útočí, ujíždí, jenže Alberto Contador je ve střehu. Brit se ohlédne zpět. Ne, nesetřásl jsem ho. Vzpomínky na jejich souboje z úvodu letošního závodu Dauphiné, když byli oba plni sil, ožívají.
Za nimi zůstávají Valverde a Rodriguez, ke kterým se po chvíli přidá Ital Aru.
Froome dál tahá tempo, s Contadorem v háku. Dojíždějí Itala De Marchiho z Cannondalu, který jako poslední přeživší zůstal před nimi z úniku dne. Mají k dobru 20 vteřin před triem největších pronásledovatelů. Pak je to 25... 30... 35... 40 vteřin. Boj o titul z Vuelty jakoby se z kvarteta, které na něj dopoledne na startu ještě pomýšlelo, zužoval na dva muže.
Je to Brit, kdo musí útočit.
Ale na posledních 700 metrech se Contador zvedne ze sedla a upaluje za etapovým triumfem ve Farraponě, který jej přiblíží i k vysněnému celkovému prvenství.
Brit je v cíli o 15 vteřin později.
Alejandro Valverde jich ztrácí 55, Rodriguez ještě o čtyři víc a při průjezdu cílem lídr Kaťuše zklamaně kroutí hlavou. Co to s nimi ti dva provedli?
O den dříve se chtěl Contador spojovat s Valverdem a Rodriguezem, aby společně zničili Frooma. Teď vyrazil ze závěsu za Froomovým kolem, aby zničil naděje nejen Brita, ale i dvou španělských soků.
Nyní vede o 1:36 minuty před Valverdem a 1:39 před Froomem. Ne, ještě není rozhodnuto, ještě to nebylo k.o. jeho soupeřům. Ovšem zdrcující úder byl právě zasazen.
Bitka a dva vyloučení
Pět vrcholů, z toho čtyři první kategorie. Závěrečný 16kilometrový výšlap do Farrapony k Lagos de Somiedo. A celkem 4500 nastoupaných výškových metrů, to bylo menu královské etapy Vuelty.
Nabídla toho spoustu.
Bitvu velikánů. Fackování cyklistů. Vyloučení viníků.
Etapa začala hned po startu v rytmu kvapíku. Při stoupání na první z pěti vrcholů stáj Tinkoff-Saxo rozjela tempo a na chvíli se ocitli osamoceně před hlavním polem tři nejlepší muži celkové klasifikace: Contador, Valverde i Froome.
Byla to však stáj Kaťuša, která dala později na dalších vrcholech najevo, že dnes se míní starat o ostré tempo. Už 85 kilometrů před cílem, při stoupání na Cobertorii, odrovnala její snaha průběžně šestého Rigoberta Urana z Omegy, který ztrácel více než minutu. Za pomocí kolegů se sice později dotáhl zpět, nicméně na předposledním stoupání na San Lorenzo s tváří zkřivenou bolestí odpadal znovu a ztrácel pozici v Top 10.
Pole favoritů tou dobou mělo už jen 25 členů.
Před nimi nabídla málokdy vídanou scénu skupina uprchlíků (zprvu dvanácti). Ital Gianluca Brambilla z Omegy nebyl spokojen s tím, jak Rus Ivan Rovnyj z Contadorova týmu Tinkoff-Saxo nepomáhá tahat tempo a vyříkával si to s ním. Když se pak Rovnyj ohnal po Brambillovi, Ital ho praštil do tváře. Jejich fyzická kontroverze pokračovala dalších 100 metrů.
Reakce vedení závodu na sebe nechala čekat necelou hodinu. Pak zajel červený superb s ředitelem závodu Guillenem k Brambillovi, kterému oznámil, že je vyloučen. Ital svěsil nohy a rozčileně lamentoval u týmového auta Omegy, načež poslal svým fanouškům polibek a pomalu šlapal dál, už nikoliv účastník Vuelty.
Stejný osud potkal i Ivana Rovného, který mezitím z úniku odpadl.
Vepředu před skupinou favoritů nakonec zbyl z početného úniku pouze De Marcchi z Cannondalu, ale jeho náskok se rychle smrskával.
Alberto Contador si před cílovým stoupáním vyměnil kolo, zatímco pětice jezdců Sky v čele s Pieterem Kennaughem přiváděla skupinu favoritů k úpatí závěrečného výšlapu a na svazích Farrapony dál určovala tempo. Připravovala výchozí pozici pro útok svého kapitána, a ten skutečně přišel.
Nebyl to však útok vítězný.
