Dvě šokující prohry musel skousnout šestadvacetiletý Španěl v uplynulých třech sezonách. Ale srovnávat je Rafael Nadal v rozhovoru pro deník odmítl. Ta první byla proti Robinu Söderlingovi v osmifinále Roland Garros 2009.
"Nemá to smysl," řekl. "Oba ty zápasy měly společnou jednu věc: moje koleno bylo špatné. Ale tehdy na Roland Garros jsem byl schopný hrát. Ve Wimbledonu ne. Prohra s Rosolem jakoby mi byla předpovězena."
Problémy s koleny trápí Rafaela Nadala dlouhodobě. V letošní sezoně poprvé pocítil bolesti údajně už na březnovém turnaji v Indian Wells. I přesto šestadvacetiletý Španěl nadále hrál, na Roland Garros dokonce zvládl krizovou situaci a se zánětem v koleni zvládl posedmé vyhrát slavný Pohár mušketýrů.
Jenže pak se jeho zdravotní stav zhoršil, v přípravě na wimbledonský turnaj trénoval pouze hodinu denně a omezil běhání. Přesto si start ve Wimbledonu nevyčítá. "Je snadné teď analyzovat, ale těsně po vítězství na Roland Garros věci vypadají jinak," řekl.
Prohra s Rosolem na londýnské trávě ho proto tolik nepřekvapila. "Vždycky si myslíte, že to můžete zvládnout, ale i když jsem dělal to nejlepší, nebylo to možné."
A dlouho nebyl možný ani jeho návrat na kurty. Od konce června se jedenáctinásobný grandslamový šampion na turnajích neobjevil. Nyní upíná veškerou svou snahu ke startu v exhibici v Abú Dhabí a na lednovém Australian Open.
"V Melbourne ale asi nevyhraju," přiznal. "Doufám, že budu v dobré kondici na konci února nebo na začátku března. Připravený fyzicky, psychicky i tenisově."
