Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Stříbro za hudbu. Na olympiádě se dlouhá léta soutěžilo i v umění

Sport

  9:00
PRAHA - Bývaly doby, kdy se na olympijských hrách zápolilo v mnoha jiných disciplínách, než jaké jsou na programu dnes. Díky tomu medaili získal například i sám zakladatel novodobé olympiády Pierre de Coubertin či slavný český hudební skladatel Josef Suk.

Na olympiádě se bojovalo i v uměleckých disciplínách. foto: Koláž Šimon/LN

Přesně za rok budou v brazilském Riu de Janeiru vrcholit XXXI. letní olympijské hry. O medaile se bude bojovat v atletice, fotbalu, judu, šermu, badmintonu, plavání či taekwondu. Tradiční odvětví spolu s novější sporty dávají dohromady 306 disciplín.

Na premiérové novodobé olympiádě v roce 1896 v Aténách se zápolilo ve 43 soutěžích. Od té doby jich mnoho přibylo a řada naopak zmizela v propadlišti dějin: mimo jiné hod břemenem, šplh na laně, lakros nebo třeba závody motorových lodí a krasobruslení, které se přesunulo do zimních her. 

Naprostým omylem byly bizarní závody afrických trpaslíků či obrovitých Patagonců v rámci tzv. antropologických dnů v roce 1904. 

Stejně podivně už dnes zní také vzpomínka na to, že do olympijského programu kdysi patřily i umělecké obory: architektura, literatura, hudba, malování a sochařství.

Sedm olympiád s uměním

Antický ideál však zahrnuje kromě tělesné dokonalosti i krásu ducha, což výrazně propagoval zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin, a tak se múzické a výtvarné umění objevilo i na olympiádě. 

„Hlavní podmínkou bylo, že přihlašované dílo muselo nějak souviset se sportem,“ vysvětluje místopředseda Českého olympijského výboru František Kolář.

V roce 1908 se na umělecké disciplíny kvůli krátkému času na přípravy ještě nedostalo, o čtyři roky později ve Stockholmu to už ale vyšlo.

Výsledky však přinesly zklamání. Do Švédska dorazily práce od pouhých 35 autorů, většinou nevalné kvality. 

Měním se v ženu, přiznal olympijský vítěz. A znovu se omluvil

Bylo proto uděleno jen pět zlatých a jedna stříbrná medaile. Zlatou za literaturu si v premiérovém roce odnesla báseň Óda na sport autorského dua Georges Hohrod - Martin Eschbachs. Pod těmito pseudonymy se však neskrýval nikdo jiný než sám baron de Coubertin.

V následujících ročnících počet účastníků a návštěvníků výstav rostl, i kvalita se zlepšila. „Původně se soutěžilo pouze v pěti základních odvětvích, ty se pak začaly členit do více kategorií,“ popisuje Kolář, který se historii sportu a olympismu především věnuje již mnoho let. 

„Úspěchy na olympiádě přinesly svým autorům slávu a prestiž.“ Navíc například řada architektonických děl sloužila jako významná sportoviště.

Zajímavé je, že často byla daleko slavnější jména v komisích než mezi samotnými soutěžícími. 

Třeba v Paříži 1924 seděli v porotě jeden z největších skladatelů 20. století Igor Stravinskij a švédská spisovatelka Selma Lagerloefová, která jako první žena obdržela Nobelovu cenu za literaturu (1909).

Čeští medailisté

Jednu z výjimek představoval český hudební skladatel, houslista a pedagog Josef Suk. Zeť Antonína Dvořáka byl jedním z dovršitelů českého hudebního romantismu a vedle Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka též spolutvůrcem české hudební moderny počátku 20. století.

Zkraje 30. let, kdy už patřil k váženým světovým autorům, se Suk rozhodl přihlásit do olympijské soutěže.

Ta se v roce 1932 konala v americkém Los Angeles, kam tehdy 58letý autor zaslal svůj sokolský pochod V nový život. Symfonické dílo z roku 1920 dlouhé zhruba 24 minut bylo v ještě neotextované podobě poprvé představeno na VII. sletu v témže roce. 

V otextované verzi byl pochod koncertně poprvé proveden Českou filharmonií 3. prosince 1931.

Komise v Los Angeles mu v kategorii Smíšená hudba přisoudila stříbrnou medaili, přičemž zlato a bronz uděleny nebyly.

Olympiádu v roce 2022 uspořádá Peking, první město s letními i zimními hrami

Na stejné olympiádě zabodoval také sochař Jakub Obrovský, jenž za svého Vraždícího Odyssea obdržel bronz.

O čtyři roky později v Berlíně pak rozšířil českou sbírku cenných kovů na tři skladatel Jaroslav Křička, který si za orchestrální skladbu Horácká suita vysloužil stejný cenný kov jako Obrovský.

Josef Suk, jehož stříbrný pochod žije mezi sokoly stále, je dodnes nejstarším českým olympijským medailistou. 

I když už pouze neoficiálně. Mezinárodní olympijský výbor totiž umělecké disciplíny po roce 1948 zrušil kvůli profesionalismu soutěžících, což se neslučovalo s čistotou olympijské myšlenky. 

Poté dokonce přestal výsledky uměleckých soutěží na olympiádách evidovat, ty tak dnes žijí už spíš pouze kdesi v zapomnění.