Databáze Mezinárodní atletické federace toho o něm moc neříká. Snad je to, že je mu šestnáct a že na letošním mistrovství světa v krosu skončil na 105. místě. Důvod informačního embarga? Když se na „exota“ Abdullaha Al-Qwabaniho v Ptačím hnízdě slétli reportéři, zastavila je jazyková bariéra.
Proč běháte bos? ptali se ho. „Rád cítím zem pod nohama,“ přeložili si jeho posunky. A aby závodník vysvětlil, jakou radost měl z účasti na mistrovství světa, ukázal znovu na své nohy a pak na srdce.
V závodě na 12,5 okruhu bojoval daleko za favority a když Farah rozkmital 200 metrů před cílem nohy do spurtu, podruhé v závodě Al-Qwabaniho předběhl. Dvě kola si pak mladíček užíval exkluzivní pozornost, jen na něj koukaly tribuny stadionu. A hnaly ho potleskem.
Reprezentant Jemenu skončil daleko poslední ze všech 39 závodníků, kteří nastoupili do dvou běhů, přesto měl radost. V Pekingu si vytvořil osobní rekord 16:02,55 minuty.
„Na dráze vypadal velmi čerstvě,“ pochválil ho Caleb Ndiku, keňský vyzyvatel Faraha a loňský halový mistr světa. „Myslím si, že když má někdo talent, může se z něj stát úžasný atlet. Musí ale nabrat ještě spoustu zkušeností, ale jo, může být dobrý.“
Zatím však Al-Qwabani získal jen jeden titul - nejrychlejší mezi bosými.