Sáblíková znovu jasně dominovala. A má desátý cyklistický titul

Ve druhém ze šesti okruhů hlasatel na náměstí ve Slavkově oznamoval: "Martina si dnes uspořádala další časovku." Ve třetím dodal: "Vlastně se už bojuje jen o stříbro a bronz." A v pátém začala Sáblíková na 16kilometrovém okruhu předjíždět některé konkurentky o celé kolo.

Už na 20. z 96 kilometru se odpoutala od ostatních. Zbytek závodu šlapala sama. S vyplazeným jazykem proťala za bouřlivého potlesku cíl s náskokem 5:36 minuty.

„Bylo to těžké, Martino?“ ptal se jí chvíli poté dědeček.

„Dědo, skoro 80 kilometrů v úniku, to musí být těžký,“ odvětila v sedě a vychrstla na sebe i do sebe vodu.

Za své cyklistické vzory si kdysi vybrala Zdeňka Štybara a Tonyho Martina. Právě německý časovkář si loni v klasické etapě na Vueltě uspořádal „soukromou časovku“, když jel 170 kilometrů sám v úniku.

„Tolik? To bych umřela,“ reagovala.

Nicméně ve Slavkově jej alespoň částečně napodobila.

Rychlobruslařka Martina Sáblíková na trati.

Pavlína Šulcová, jedna z dalších favoritek, před závodem tvrdila: „Zkusíme na Martinu něco vymyslet.“

„Tak se podle toho Martina zařídila,“ tvrdil kouč Petr Novák.

Pravda, od trenérského dua Novák - Andrle původně dostala pokyny jiné: „Jeď první tři kola v balíku, pošetři tam síly.“

Jenomže... Ono jí to nedalo. „Chtěli jsme ji zadržet, ale Martina si prostě jela,“ líčil René Andrle. V balíku, který se už v úvodním okruhu trhal na skupinky, vydržela pouze to jedno kolo. „Pak nasadila své tréninkové tempo a najednou jim začala do kopce ujíždět. Tak pokračovala sama,“ říkal Novák.

Na sedmi kilometrech si rázem vypracovala 40 vteřinový náskok. Když se k ní Novák s Andrlem v autě dostali, měla k dobru už minutu. Nemělo smysl ji brzdit. „Tak si jeď dál tempo,“ křikl kouč.

A náskok narůstal: dvě minuty, tři, čtyři, pět a půl.

„Oni mi neřekli, že se dneska jede další časovka,“ tvrdila Anežka Drahotová, v cíli druhá. Ta dlouho šlapala ve skupině pronásledovatelek a teprve v předposledním kole, když Sáblíková měla k dobru oněch pět a půl minuty, se od nich odpoutala a vyrazila pro stříbro.

Stejně jako v časovce tedy platilo: Vyhrála olympijská vítězka v rychlobruslení před sedmou chodkyní z mistrovství světa v atletice. Dvě sportovní univerzálky vládnou doma na kolech.

„Jakmile nám Martina odjela, za ní se to zabrzdilo,“ povídala Drahotová. „Neříkám, že jsem v naší skupině tahala tempo sama, ale na čele se kromě mě už objevily jen Šulcová, Bartošová a Nosková, ostatní na to neměly. I proto náskok Martiny narůstal.“

Bronzová Pavlína Šulcová ztrácela propastných 8:20 minuty.

„Nejhorší to bylo tak 40 kiláků před cílem,“ líčila vítězná Sáblíková. „To jsem si říkala: Snad neumřu. Ale jinak mi ty kopce vyhovovaly. Prostě mi to sedlo.“

Počet domácích titulů v cyklistice (deset) nyní srovnala s počtem světových titulů, které dobyla na dlouhých nožích.

Jarní příprava, kdy se poprvé cyklistice věnovala důkladněji, byla poznat. „Jezdili jsme i na Stelviu. V jeden den si ho dala z obou stran, ještě s odbočkou do Švýcarska, celkem 140 kiláků,“ popisoval Novák.

V září se najeté délkové i výškové kilometry pokusí přeměnit v úspěch na mistrovství světa ve Španělsku. „Trochu mě zklamalo, že je tam při šampionátu jen jeden menší kopec. Ale Martina je teď už silnější i na rovinách,“ podotkl kouč.

Radost měl v sobotu dvojnásobnou. Další rychlobruslařka z jeho líhně, účastnice Světového poháru Nikola Zdráhalová, vybojovala bronzovou medaili mezi juniorkami.

Vztyčený palec si pak vysloužila i od své slavnější kamarádky.