Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mise Rio 2016 je na dobré cestě, těší po časovce cyklistku Sáblíkovou

Sport

  20:31
PONFERRADA/PRAHA - Reportér nizozemské televize si po časovce na mistrovství světa v Ponferradě vyžádal k rozhovoru i Martinu Sáblíkovou. Od něj se dozvěděla: „Van Dijková má letos najeto více než 20 tisíc kilometrů.“ Ne, s tou se zatím porovnávat nemůže. I když letošní porce Sáblíkové, tedy více než 5000 kilometrů, je oproti letům minulým výrazným posunem.

Martina Sáblíková v cyklistické časovce. foto: ČTK/AP

Dvanáctou příčku vybojovala Martina Sáblíková při svém třetím startu v časovce na mistrovství světa. Trenér Novák ji chválil: „Ukázala, že už umí jet nejen v kopcích, ale i na rovině.“

Souhlasíte s koučem, Martino? Už umíte časovky všude, i na rovině?
No, nevím. Ty kopce mi pořád sedí trochu víc.

Ale z 12. místa na takovém profilu, jen s jedním kratším stoupáním, musíte mít radost, ne?
Jo, jsem opravdu spokojená. Hlavně jsem ráda za odstup na holky přede mnou, vždyť od sedmé mě dělí jen nějakých 14 vteřin. To není žádná díra, horší by bylo, kdyby tam zelo 50 vteřin. Víc jsem toho dnes udělat nemohla.

Za rok by vám takové umístění vyneslo postup na olympiádu. Mise Rio 2016 je tedy na dobré cestě?
Je. Teď kdyby byl rok 2015, tak jsem se kvalifikovala. Což je bomba. Za to jsem hrozně ráda. Kdybych dnes skončila pětadvacátá, byla bych pocitově někde jinde. Takhle vidím, že šance na Rio je. Ale uvidíme, jaký bude příští rok na mistrovství světa profil.

ČTĚTE VÍCE

Horší než dnes pro vás nebude.
Může být. Třeba když udělají celou trať z kopce.

Neudělají. Organizátoři z Richmondu už profil zveřejnili, trať je také rovinatější, ale s dvěma kratšími kopci.
Tak aspoň vím, do čeho půjdu. Pokud se teda na svět nominuju z republiky.

Dnes jste porazila i všechny Italky, Rusky či Francouzky, ženy ze silných cyklistických zemí.
Zvlášť ty Italky mě potěšily, čekala jsem, že budou hodně kousat. A že je za mnou i druhá nejlepší Holanďanka, to je pecka.

Jaké jste měla pocity v cíli? Navenek jste vypadala docela při silách, na rozdíl například od čtvrté Němky Krögerové, která padla na zem a doslova úpěla vyčerpáním.
Jelo se mi hodně dobře. Po trénincích jsem měla trochu strach, předevčírem jsem se na kole moc dobře necítila a malinko jsem se tehdy trápila. Dneska se mi ta časovku jela mnohem líp. Akorát jak byla skoro celou dobu rovina, tak potom bylo těžké rozjet se do toho jediného kopce. Ale při následujícím padáku dolů jsem si odpočala a do cílové roviny nabrala zase dost sil.

Ten sjezd byl technický, ze zatáčkami. Měla jste z něj obavy?
Měla jsem z něj respekt. Nejspíš jsem ho projela opatrněji než ostatní a nějakých deset vteřin tam možná nechala, ale jinak byl docela v pohodě.

Pak jste půldruhé hodiny seděla v křesílkách pro nejlepší ženy průběžného pořadí. Jak se vám v nich líbilo?
Bylo to trošku dlouhé. To první křeslo, určené pro vedoucí závodnici, bylo dobré, protože jsem se v něm mohla opřít, ale ty další už byly bez opěrek, začala mě trochu bolet záda. Ale jinak bylo samozřejmě moc příjemné tam sedět. Kdo by v nich nechtěl být?

Těšíte se už na sobotní silniční závod? V něm bude kopců víc.
Ale taky nás čeká 120 kiláků místo třiceti. Navíc tam pojedou Holanďanky, Italky a další země v pěti nebo šesti lidech a já budu sama. Bude složité se mezi ně dostat. Pošlapu v pelotonu a budu vyčkávat, nic velkého asi nevymyslim. Nemělo by smysl zkoušet jim odjíždět. Těžko teď říct taktiku, já ty holky neznám.

Budete se na ně vyptávat, abyste věděla, na koho se při závodě zaměřit?
Jo, trochu se poptám, kdo je jak dobrej, ať mám potom na trati větší přehled. Ale hlavně bych chtěla dojet do cíle. Předloni to spadlo a já pak musela vzdát. Dojet je první cíl. A co bude dál, uvidíme.

Autor: