Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mám životní šanci, řekl Veselý, když šokoval oštěpařský svět

Sport

  23:35
LONDÝN (Od zpravodaje LN ve Velké Británii) - Nejdřív se na dráze objal s čerstvě bronzovou čtvrtkařkou Zuzanou Hejnovou. Pak sundal bundu a šel na věc. Český oštěpař Vítězslav Veselý v kvalifikaci šokoval ostatní soupeře, když prvním pokusem hodil 88,34 metrů. Zase se oblékl a odešel.

Oštěpař Vítězslav Veselý foto: ČTK

Vypadalo to tak snadně - rozeběhl se, napřáhl svou pravačku a prudce švihl. Zbytek startovního pole deklasoval téměř o čtyři metry. "Sám jsem byl překvapený, co jsem viděl na tabuli," pousmál se 29letý rodák z Hodonína po svém osobním rekordu. Stejně jako Bára Špotáková vyhrál oštěpařskou kvalifikaci. A před sobotním finále je teď jednoznačným kandidátem na zlato.

Věřil jste vlastním očím, kolik jste hodil?
Člověk se tu hůř orientuje a hned neví, kolik to je. Někteří kluci přešlapují. Říkal jsem si, že je to daleko. A těší mě to.

Jeden hod - a hotovo. Mohl jste si vůbec přát ještě něco lepšího?
Lepší by bylo, kdybych si osobák hodil prvním pokusem ve finále, ne v kvalifikaci. Ale už se stalo. Kdyby to takhle vyšlo i v sobotu, bylo by to super.

Cítíte svou nejlepší formu, jakou jste kdy měl?
Neměl jsem nikdy lepší. I na trénincích je to vidět. Trochu mi to zvyšuje sebedůvěru a zmenšuje nervozitu. Ale fazona ještě nic neznamená. U nás v technických disciplínách je to o tom, že to musíte udělat v pravou chvíli. Můžete mít formu velkou, ale můžete to pokazit. Nechci nic zakřiknout, ale je dobré, že jsem ve finále.

Dá se takovým hodem před finále alespoň trochu shodit nervozita?
To je dvousečné. Je to všechno o tom, jak si to nastavíte v hlavě. Právě tenhle hod, že je tak dobrý, člověk ještě víc prožívá a víc o tom přemýšlí. Pro někoho to ale může být i uklidnění. Já se to pokusím pojmout tímhle stylem.

Asi jste dost vystrašil soupeře.
Nevím, to se musíte zeptat jich.

Hází se vám tu jednoduše?
Jsou to ty nejlepší hody, když nemusíte myslet, jak co udělat. V rozhazování jsem to necítil, byl jsem z toho trošku nervózní, ale věřil jsem si. A dopadlo to dobře.

Co vám řekl trenér Jan Železný?
Pogratuloval mi, že osobák je pěkný. Ale neprožívali jsme to nějak. Říkal, abych šel a odpočinul si.

Co vám ukazoval z hlediště?
Že jsem to na sebe docela dobře chytil a technicky to nebylo špatné. Já na to, že to mělo být až ve finále a ne v kvalifikaci. Že mě to trochu straší, protože někdy vám kvalifikace vyjde a někdy ne. Víte, jak to je... Už dřív jsem vzpomínal, jak Honza Železný v Soulu (OH 1988 - pozn. red.) vyhrál o čtyři metry kvalifikaci a pak měl ve finále smůlu.

Vše o olympijských hrách

Tehdy ale vybojoval stříbro.
Jenže tím posledním pokusem mu to tehdy vzalo pár centimetrů. Pořád se o tom mluví... Vždyť by měml čtvrtou zlatou medaili, takže smůlu měl.

Za co byste považoval tady v Londýně stříbro vy?
Určitě za úspěch. Žádnou medaili z olympiády nemám, to byl vždycky sen. Necháme se překvapit, co připraví finálový závod. Kdyby se to vyvíjelo dobře, ale nedopadlo zlato, člověk může být zklamaný. Ovšem pořád je to medaile.

Jak budete trávit dny před finále?
Hlavně ne myšlením na oštěp. Jakmile myslíte na závod a přitom ležíte v posteli, ubírá vám to síly. Je třeba se od toho oprostit. Třeba knížkou.

Budete vůbec trénovat?
Půjdeme druhý den volna na trénink, malinko si zaběhat. Ještě se rozhodneme podle pocitů. Teď už můžu jen zkazit, ne získat.

Tvrdíte, že máte životní formu. Dochází vám, že máte i životní šanci?
Určitě si to spojuju. Já si nikdy nepředstavoval, že v takové roli pojedu na olympiádu. A už vůbec ne, že hodím tak daleko v kvalifikaci. Určitě je to životní šance, která by se měla využít. Prostě se stane to, co se stát má.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...