Rudolfu Havlíkovi je dvaasedmdesát, ale kdysi slavný hráč a později úspěšný trenér pro házenou dýchá stále – v současné době vychovává házenkářský potěr v pražských Kobylisích.
"Tohle ocenění Filipovi z celého srdce přeju, protože je opravdovým králem, tahounem Kielu a reprezentace. Ve čtvrtek večer jsem se díval na zahajovací zápas mistrovství světa a německý komentátor řekl, že Filip si tuhle cenu stoprocentně zaslouží, protože je to nejkomplexnější hráč ze všech. A je to tak," říká Havlík.
Nepřehlédněte |
V šedesátých letech si mladí fotbalisté hráli na Masopusta, atleti na Zátopka a házenkáři na Havlíka. Byl totiž přední postavou československého týmu, který na světovém šampionátu ve Švédsku v roce 1967 sesadil z trůnu Rumuny a ozdobil se titulem. Od té doby se říká, že Havlík byl nejlepším hráčem světa.
"Tehdy ale taková anketa nebyla. Nejspíš to vzniklo tak, že my jsme byli mistři, já pak vyhrál první ročník domácí ankety Házenkář roku a lidi si to odvodili," usmívá se legendární spojka.
Podobných lichotek se mu ale dostalo víc. "Je pravda, že mě dost uznávali i v zahraničí. Jednou mi říkal Rumun Gruia, velká hvězda, že ho jeho kouč pořád cepuje – podívej se na Havlíka, dělej to jako on!" těší i dnes někdejšího hráče kdysi slavné Dukly.
Dělo ze Starého Plzence
Pocta Jíchovi jej těší i z dalších důvodů. Podobně jako světová jednička pochází i Havlík ze Starého Plzence. "S někdejší házenkářskou partou se tam scházíme pořád a jednou mi volá kamarád – přijeď se podívat, máme tady dorostence, co hraje za muže, je to dělo. A taky že jo. Ještě jako dorostenec pak Filip hrál za Plzeň a v osmnácti jsme ho stáhli do Dukly. A brzy bylo jasné, že dlouho nezůstane," vzpomíná.
Jednou prý zaslechl, že Jíchovi chtějí v Německu nabídnout občanství, aby posílil tamní reprezentaci. "Ale to by Filip nikdy neudělal, on je totiž skromný a účast v českém týmu považuje za čest," má jasno Havlík.
