Už víme, kdo je nejlepším sportovcem v mnoha jednotlivých zemích, kdo je tím nejlepším ve fotbale, v Evropě, své ankety pak vyhlašují různé méně či více prestižní weby a také světové agentury.
Co se týče roku 2016, bylo rozhodně z čeho vybírat. Jelikož šlo o sudý letopočet, ke každoročním vrcholům přibyly pro tento cyklus především letní olympijské hry a fotbalové mistrovství Evropy.
Ostatně jejich hrdinové zatím většině anket vládli. Fotbalový mistr Evropy, k tomu navrch i vítěz Ligy mistrů Portugalec Cristiano Ronaldo se stal po zásluze nejlepším fotbalistou světa, navíc jako první (poněkud překvapivě) zástupce tohoto sportu také ovládl anketu onejlepšího sportovce starého kontinentu.
Hlasování jedné z prestižních světových agentur AP ale ovládl třeba basketbalista LeBron James, který dovedl heroickým výkonem milovaný Cleveland khistorickému titulu v NBA.
Až za ním skončili nejúspěšnější olympionik v Riu i v historii – fenomenální americký plavec Michael Phelps – a nejlepší sprinter všech dob Jamajčan Usain Bolt. Co zmíněné výsledky vlastně ukazují?
Že měřit cenu úspěchu napříč jednotlivými sporty je téměř nemožné. Navíc když se míchají kolektivní a ty individuální.
U anket také hraje velkou roli, zda v nich hlasují novináři, jiní experti, či fanoušci. Důkaz?
Anketu o nejlepšího atleta roku 2016, ve které hlasují fanoušci, novináři a zástupci jednotlivých federací, vyhrál britský vytrvalec Mo Farah, který v Riu obhájil zlato na 5 a 10 tisíc metrů.
Stejný Mo Farah se však umístil až čtvrtý v hlasování fanoušků skrze Twitter o nejlepšího britského sportovce roku. Před něj se dostali vedle obhájce, tenisty Andyho Murrayho, další ostrovní olympionici – triatlonista Alistair Brownlee a parkurový jezdec Nick Skelton.