Brzy pětačtyřicetiletý Lang se ve čtvrtek dočkal přijetí do Síně slávy českého hokeje. Při té příležitosti ale popřel, že už by hokejem nijak nežil. „Já ho jen nehraju, ale jinak mluvím s Růčou (Martinem Ručinským), vždycky se zavzpomíná... Vždyť jsme spolu vyrůstali od 11 let. S Robertem Reichlem, Jirkou Šlégrem, jsou tu kluci z nároďáku a další,“ řekl Lang novinářům.
V kontaktu je i s Jaromírem Jágrem, posledním hrajícím členem zlatého olympijského týmu z Nagana 1998, s nímž se setkal rovněž na klubové úrovni. „S ‚Džegrem‘ jsme mluvili po telefonu, teď jsem se s ním neviděl už delší dobu. Měl jsem za ním přijet, když hráli v Anaheimu, ale nevyšlo to, možná se poštěstí ještě do konce sezony,“ přemítal Lang.
  |
„Fandím mu, ať to tam ještě někdo pořádně táhne. A on hraje dobře. Kdyby nějak kulhal - myslím, že by on sám přiznal a řekl, že je toho dost - ale on láme rekordy každý zápas, tak proč by nehrál dál. Hokej se vyvíjí. O to cennější pak je, že se Jarda dokáže přizpůsobit a pořád hraje. Smekám klobouk,“ doplnil Lang.
Během úspěšné kariéry v NHL, kde stihl včetně play off přes tisíc zápasů, hrál v barvách Los Angeles, Bostonu, Pittsburghu, Washingtonu, Detroitu, Chicaga, Montrealu a Phoenixu. Oblíbený tým, jemuž by v současnosti držel palce, přesto nemá.
„Kromě Jardy jsou už všichni mimo a hrají kluci o hodně mladší, než jsem já. S nimi třeba až takový vztah nemáš. S takovým Plekym jsem hrál v Montrealu, ale byl to zase jen rok. Jirkovi Hudlerovi přeju, protože toho znám také trochu déle. Ale jinak jsou ti kluci už vyvěšení na těch hřebíkách nahoře,“ smál se Lang.
V kariéře měl štěstí na spoluhráče, mohl si zahrát s řadou těch nejslavnějších. Kromě Jágra sedávali s teplickým rodákem v šatně například Wayne Gretzky, Mario Lemieux nebo Nicklas Lidström. „Každý ti dá něco, ledacos odpozoruješ. S Nickem Lidströmem jezdil v zájmu družby tehdy Litvínov do Švédska a já spal u něho v rodině, to nám bylo 12 let. A pak po 20 letech jseš zase s klukem, co jsi s ním hrál bandy hokej... Máš zážitky, který bys neřekl, že se někdy stanou, ale pak se to vyvrbí,“ uvedl Lang.
Vrchol kariéry - Nagano
Vrcholem jeho kariéry je překvapivý olympijský triumf z Nagana. „To se nedá opakovat, to byla paráda.“ Ale příjemných vzpomínek má mnohem více. „Nagano bylo úplně špičkový, ale první olympiáda byla v Albertville a na to strašně rád vzpomínám i z osobního hlediska. Byl tam Ivan Hlinka, dařilo se a byl to takový první větší úspěch po delší době,“ připomněl Lang olympijský bronz z roku 1992. „To samé zlato z mistrovství světa ve Vídni (1996), to byly super turnaje, tam vlastně nenajdeš špatnej,“ uvedl Lang.
Nakonec se letos dočkal i triumfu Litvínova, kde oblékal dresy mládežnických týmů a také nahlédl mezi elitu v kategorii dospělých. Byť pouze jako hodně vzdálený fanoušek. „Byla to paráda. Mluvil jsem s Růčou, konečně se to povedlo. Přál jsem mu to, aspoň se konečně mohl vykašlat na kariéru a jít si trochu odpočinout. Je to dědek,“ smál se Lang. „Na Litvínov nedám dopustit, vytáhli mě do ligy. Je to dobrá kolébka hokeje.“
Do hokejové Síně slávy byli uvedeni Hrbatý, Kučera, Lang i slavný masér Křížek |
Místo hokeje se vrhl na golf. „Dvakrát třikrát týdně ho hraju. Někdy i víc,“ přiblížil Lang. Nejlépe si prý odpočine na rybách. „Byla výborná sezona. Zachytal jsem si a zapotápěl. Vyrážím se svýma klukama, mám je u sebe a dělám, co mě baví. Je s nimi sranda,“ pochvaloval si Lang společnost synů Kellyho a Brookse. „Můj typický den je víceméně takový, jaký si ho chci udělat. Po těch letech na ledě si rád odpočinu,“ netají Lang.
I proto pravděpodobně odolává vábení Petra Svobody, aby zkusil kariéru agenta. „Bavili jsme se a bavíme se pořád. Ale uvidíme, jestli z toho něco bude. Nějaké nabídky jsem měl i z klubů. Ale nerad bych se stěhoval pryč a mám to blízko jen do Los Angeles. Skautování mě neláká. Vybírám si, co mě fakt baví. Nepotřebuju se k něčemu připojit za každou cenu,“ vysvětlil.
Do Čech se dostane jen málo. „Tak jednou za dva roky. Rodiče jezdí i k nám, takže setkání pak uděláme v zámoří. Byl jsem tu před rokem a půl, jsem tady teď, možná přijedeme v létě. Čechy jsou krásné a ta nostalgie je tam vždycky. Přece jen má člověk ty vzpomínky a je tady narozený. I když jsem z Teplic, mám rád Prahu. Třeba v Litvínově jsem nebyl už asi dvacet let. Ale říkal jsem klukům, že v pátek tam asi zajedeme na zimák, ať něco vidí,“ uzavřel Lang.
