Kvitová se na Wimbledonu loučí už ve 2. kole. Vypadli i Rosol, Veselý, Strýcová a Kr. Plíšková |
Dvorec číslo 2 je pro dvojnásobnou wimbledonskou šampionku patrně začarovaný. Jako by kdesi pod ním byla zakopaná látka podobná Supermanovu kryptonitu, která ji ochromuje.
Utrpěla tu palčivou porážku s Marií Kirilenkovou ve čtvrtfinále olympiády 2012. Na stejném místě ji loni těsně zdolala další Ruska Jekatěrina Makarovová.
Teď na ní skončila její fantastická pouť po britských travnatých jevištích. Na oblíbeném povrchu má úctyhodnou bilanci 6:1, získala na něm titul v Birminghamu. Ve Wimbledonu by bývala ráda vydržela o něco déle. Zároveň kdesi uvnitř cítila, že jí došla šťáva.
V závěru partie vám bylo zjevně nevolno. Jak se vyvíjel váš stav přes den?
Nebylo mi nic extra. Takhle to se mnou občas je, že mám nervy a šetřím energii na zápas. Ale během něj se mi udělalo zle, chtělo se mi zvracet. Žaludek asi nebyl v ideální kondici. Prostě jsem nemohla, těžko se mi dýchalo, protože jsme hrály delší výměny. Kazila jsem lehčí míče a dostávala se pod tlak.
Může nevolnost souviset s vaším astmatem?
To si nemyslím. Možná za pár dnů onemocním a uvidím, co se mnou opravdu je. Cítím se trošku slabší než normálně, bolí mě hlava.
Padlo na vás, že pořadatelé zařadili střetnutí na závěr programu na kurt číslo 2, na který nemáte zrovna skvostné vzpomínky?
Já už tam nechci hrát! (úsměv) Říkala jsem si, že už nejsem tak pověrčivá... Každopádně bylo nepříjemné, že jsem šla hrát takhle pozdě. Slunce se tam navečer hodně opírá z jedné strany, na které se mi špatně servírovalo. Bohužel jsem odtud podávala taky v prvním gamu ve třetím setu. Ten byl hodně důležitý, jelikož jsem se v něm po parádním druhém setu zasekla.
Neměla jste si říct dřív o ošetření?
Mně se udělalo víc zle až na konci. Tlačilo mě břicho, chtělo se mi zvracet. Předtím jsem byla jen unavenější. Nevím, jak by mi doktor pomohl, prostě jsem nemohla. (smích)
Podepsalo se na vás všechno, co jste prožila v minulých měsících?
Bylo to hrozně těžké období, jsem ráda, že už skončilo. Musela jsem dřít, abych se mohla vrátit. Myslím, že teď potřebuju dobít energii. Zvládla jsem to, za čím jsem se poslední půlrok hnala. Odehrála jsem Paříž i Wimbledon. Myslím si, že se to může podepsat na těle i hlavě. Měla bych cítit trošku zadostiučinění, brát všechno pozitivně a trošku si odpočinout.