S jakými pocity jste odehrála první kolo na newyroském grandslamu?
S dobrými. První a třetí set jsem hrála dobře svoji hru. Ve druhém setu jsem ji bohužel nedala tak najevo a zkomplikovala si zápas. Ale dopadlo to dobře.
Co se přihodilo ve druhém setu?
Chyba byla na mé straně, nehrála jsem tak agresivně, jak jsem měla a ona toho využila. S větrem to navíc pro mě bylo dost těžký. Ona se velmi dobře hýbala, vrátila hodně míčů. Ale když jsem do toho začala chodit a začala hrát svoji hru, byl zápas spíš na mé straně.
Berete tento třísetový zápas jako z kategorie zbytečnějších, nebo máte dobrý pocit, že jste ho přebojovala?
Spíš ta druhá možnost. První kola na grandslamech jsou vždycky hrozně těžký. Navíc ve druhém setu jsem pořád dotahovala. Kdybych vedla 5:2 a prohrála, pak se můžeme bavit o zbytečném tříseťáku. Tohle nebyl ten případ.
Pomáhá vám to množství dlouhých zápasů? Máte pak v koncovkách větší jistotu?
Možná jo. Když jsem prohrála druhý set, věděla jsem, že tříseťáky poslední dobou zvládám dobře a dokážu je vyhrát. Nepoloží mě to. K něčemu je to možná dobře.
Přivezla jste si do New Yorku dobrý pocit po finále v New Havenu?
Myslím, že jo. Vybojovala jsem tam těžké zápasy. I když finále nevyšlo, nahrála jsem dost zápasů. Vzala jsem si z nich sebedůvěru.
Jste utahanější nebo spíš rozjetější?
Necítím se zase tolik unavená. Neřeším to. Není to ani špatně ani velmi dobře. Teď momentálně je to spíš jedno.
Jak probíhá spolupráce s fedcupovým kapitánem Petrem Pálou?
Dobře. On je pozitivní, uklidňuje mě, nepanikaří, když nehraju moc dobře jako na začátku v New Havenu. Funguje nám to.
S trenérem Davidem Kotyzou jste v kontaktu?
Samozřejmě. V neděli se jim narodil Vincent, ale asi ani moc neoslavuje, pořád spolu komunikujeme. Dneska se koukal i na zápas.
