LN Londýn nedávno odstartoval poslední rok do začátku her. Přistihnete se už občas v myšlenkách na něj?
Když jsem tam teď byl a viděl, jak to tam vše vypadá, tak ano – člověk o tom přemýšlí. Dobře vím, že se o tom postupem času bude mluvit stále častěji. Bude to stoupat.
ČESKÉ NADĚJE PRO LONDÝN 2012 - ROZHOVORY LNPovede se vám olympiáda v Londýně víc než v Pekingu? Jakého sportovce byste chtěl v Londýně potkat osobně? V jakém sportu kromě svého byste měl největší šanci uspět? Kdybyste si mohl vybrat, na jakém místě byste rád viděl olympiádu v budoucnosti? Za kolik byste byl ochoten prodat svoji olympijskou medaili? |
Jasně. Mé jméno se objevuje častěji a je to taková přímá úměra s dobrými výsledky. I díky olympiádě se to všechno stupňuje... Ale vím, že biky nejsou fotbal nebo hokej, že to potom zase utichne. Proto z toho chci vytěžit co nejvíc a udělat u nás náš sport populárnějším.
LN Jak najednou jméno Jaroslav Kulhavý může vystřelit tak výrazně nahoru?
Já vyhrával vždycky, ale samozřejmě že ne ve světě – to přišlo až loni. Nevím, je to takový postup... Doufám, že se teď nahoře udržím a budu to jen potvrzovat. I když nebude to snadné, soupeřů je spousta.
LN Ale nějaký recept pro to přece mít musíte.
Recept? To vám asi neporadím. Můžu říkat, že je to o tréninku, ale vše dohromady souvisí se vším... Asi je to i tím, že jsem s biky už vyrůstal, kdežto jiní k nim přecházeli ze silnice. Přitom ty sporty jsou docela odlišné.
LN V čem?
V technice. Člověk s tím kolem umí víc, je s tím holt srostlý. Když přijde těžší trať, tak mu to nedělá takový problém. Má daleko větší zkušenosti, které mohou rozhodovat samotný závod.
LN Vy jste věděl od začátku, že se budete věnovat bikům?
Někdy kolem šestadevadesátého přišla do Česka horská kola, naši mi hned jedno koupili. A pak se kolem Ústí nad Orlicí začaly pořádat závody. Přišel první tým, dva roky nato jsem jezdil Český pohár. Šlo to docela rychle. A dobře.
LN Takže jste vítězil už odmala...
Dá se říct. Docela mi to šlo.
LN Když jste teď starší –, dá se říct, že právě váš věk kolem šestadvaceti roků je optimální k tomu, abyste se usadil na vrcholu?
Kolem pětadvaceti se to dá stabilizovat, pak se nahoře klidně můžete držet třeba do nějakých dvaatřiceti. Jo, možná už nedokážete jezdit celou sezonu a zaměříte se pouze na některé závody, ale pořád se s těmito jezdci musí počítat. Zvlášť na olympiádě, kam se každý snaží co nejlépe připravit.
LN Tak tedy zpět k Londýnu, kde jste před týdnem absolvoval testovací závod na olympijské trati. Jaký ve vás zanechal dojem?
Celkově dobrý. Byl jsem spokojený, konečně jsem si to mohl dopředu zkusit. Oproti minulé olympiádě mám dobré informace a vím, co mě tam čeká.
LN Jaká trať vás tam tedy čeká?
Ne že by mi vyloženě vyhovovala, ale připravím se na ni. Důležité je, že je fyzicky hodně náročná, takže vyhraje ten, kdo na tom bude nejlépe, což je pro mě důležité.
LN A proč vám nevyhovuje?
Je moc umělá... Jsou tam úseky, které se mi líbí, ale já mám radši jízdu v lese nebo mezi kameny. Takový přírodní terén.
LN I tak jste v tom závodě dojel pátý, přičemž olympijskou trať si prý jezdci hlavně testují. Ani vy jste nejel naplno?
V závodním tempu jsem jel jen první a poslední kolo, zbytek jsem jel volněji. Program mám teď náročný, nemohl jsem si moc dovolit se v Londýně vypráskat.
Jaroslav Kulhavý- V současnosti se stal jedním z nejlepších bikerů (cross country) na světě, poslední dva roky sbírá jeden úspěch za druhým. - Juniorský mistr světa a Evropy z roku 2003 se stal loni evropským šampionem a získal i stříbro na mistrovství světa, kde rovněž pomohl k bronzu ve štafetě. Ve finále Světového poháru 2010 se dokonce radoval z vítězství. - V letošní sezoně vede průběžné pořadí Světového poháru, v němž si může za týden při domácím závodě v Novém Městě na Moravě pojistit celkové prvenství. - V neděli se stal čerstvým obhájcem evropského titulu. V Dohňanech na Slovensku vyhrál s náskokem 23 sekund před olympijským vítězem Julienem Absalonem z Francie. "V posledním kole jsem nasadil k trháku a vyšlo to," radoval se. |
Mě to netíží, já tam jedu se stejným cílem, který ode mě bude očekávat i veřejnost. Jasně, je to jeden závod, může se stát cokoliv... Ale to někteří lidé asi nepochopí.
LN Proč myslíte?
Český fanoušek je přece jen – nechci říct horší než ostatní, ale lidé nechápou základní principy. Takový příklad ze silnice: když se na Tour jede sprinterská etapa a Roman Kreuziger v ní skončí 120., hned se to řeší, přitom on dojel se stejným časem jako vítěz. Já jsem mezi lidmi, kteří tomu rozumějí. Ale i tak to bude v Londýně velký stres, protože já si přece tlak vytvářím i sám na sebe.
LN Cítíte se letos ještě silnější než před rokem, kdy jste nakonec zažil na kole mimořádně úspěšnou sezonu?
Cítím. A myslím, že jsem to letos i potvrdil. Mám ten standard pořád stejně velký a hlavně – teď už nemám takovou prioritu jako loni, kdy jsem dost jezdil závody doma. Teď se zaměřuju víc na svět. S lepším týmem a podporou kolem sebe, což mě dělá ještě silnějším.
LN Myslíte tedy na olympijské zlato? A odpovězte upřímně, bez příliš pokorných vět.
Jasně že myslím. A hlavně vím, že je to i hodně reálné. Je důležité, když v hlavě nosíte, že svého cíle můžete opravdu dosáhnout, protože vás to ještě víc motivuje. Pak je to pouze o tom, abyste jen nemyslel, ale taky pro to něco dělal.
LN Kouč o vás tvrdí, že umíte do závodu jít s čistou hlavou. Co se vám v ní honí, když kroužíte třeba přes hodinu po trati?
Hlavně se soustředím na taktiku nebo na to, abych třeba nikde neudělal chybu. Ale když jedu do kopce a můžu se trochu uvolnit, občas si přehraju nějakou písničku nebo si vzpomenu na úplnou blbost, která se závodem vůbec nesouvisí.
LN Pomáhá to?
Spíš mi pomáhá, když mám závod rozjetý, cítím se dobře fyzicky a vím, že když bude potřeba, můžu ještě zrychlit. Hlavně to pak člověka nechává v klidu.
LN A vy jste obecně kliďas, nebo vás dokáže na kole něco rozčílit?
Většinou jsem klidný. I když některé věci...
LN ...jako ten červnový karambol s automobilem, po němž jste přišel o dva zuby?
Tam prvotně přišel šok. Na druhou stranu – byla to sice řidičova chyba, ale ne taková ta klasická, kdy někdo podcení mou rychlost a nedá mi přednost. To je daleko horší. A stává se mi to běžně.
LN Teď se vás budu trochu ptát řečí laika. Jakou má teď vůbec cenovou hodnotu vaše kolo?
Je to něco přes 200 tisíc, ale nedá se koupit. Není to sériová výbava.
LN Prý jste nechtěl měnit oblíbenou značku. Je to dnes úplně to nejvíc, co můžete mít?
S jejich věcmi se na silnici vyhrávají Tour de France. Disponují největším vývojovým centrem, mám od nich kompletní vybavení jako tretry, přilbu nebo rukavice. Tak co bych na tom měnil? Pro mě je to ta nejlepší značka.
LN Kolik hodin týdně strávíte přibližně na kole?
Záleží taky hodně na ročním období, ale v sezoně je to trochu míň – zhruba tak 20 až 25 hodin na kole plus doplňkové aktivity jako posilovna nebo běhání.
LN A dá se to vyčíslit i v kilometrech?
Nevím, průměrně tak dvacet až sedmadvacet za trénink? Ale přesně vám to neřeknu, já nejezdím s tachometrem, jezdím jen na čas.
LN Tohle je u vás, bikerů, obvyklé?
Kilometry vám ale nic neřeknou, přesnější jsou hodnoty. Když pojedu na silnici v balíku, odjedu během hodiny o 35 kilometrů víc, než kdybych jel sám. Takže ono je to trochu zkreslující. Hodinová zátěž je přesnější, myslím, že tak trénuje většina lidí.
LN A co trať? Vybíráte si místa, kde je nejlepší trénovat?
Mám vytipované lokality, kde se rád svezu. Ale většinu tréninku stejně jezdím hlavně na silnici.
LN Tak se se silniční cyklistikou také rozlučme. Kam byste ji zařadil, kdybyste měl mezi biky, cyklokrosem a silnicí vybrat tu nejnáročnější disciplínu?
Těžko říct, každá disciplína je na nejvyšší úrovni dost těžká. Ale nejtěžší je asi opravdu ta silnice, kde je navíc taky největší konkurence. Dřina je všude, ale jezdit třítýdenní etapy – to je asi to největší peklo.
