Co teď převažuje - radost z medaile, anebo zklamání ze semifinálové prohry s Nizozemcem Grolem?
Po semifinále jsem byl hodně zklamaný, vždyť k postupu do finále chyběl jen kousek. Celý zápas jsem vedl, on měl dvě napomínání, ale 43 vteřiny před koncem mě hodil. Vyčítal jsem si, že jsem do toho útoku vůbec šel... Pak jsem se z toho musel rychle dostat, naštěstí se to povedlo. Japonce Ona jsem porazil, hodně dlouho byl světová jednička v devadesátce a pral jsem se s ním poprvé, ale věřil jsem si na něho. Zlatá by určitě cinkala líp, ale i bronz je úžasný.
Celkově si ze šampionátu odvezete čtyři vítězství a jedinou prohru. To přece není špatná bilance, ne?
To je dobrá bilance, zvláště když první tři zápasy byla hodně těžké, Rakova z Kazachstánu a Sajidova z Uzbekistánu jsem porazil vůbec poprvé. Jsem strašně rád, že to takhle dopadlo.
Byl kromě semifinálové prohry nějaký moment, který by signalizoval, že by vaše tažení za medailí nemuselo vyjít?
Těch možností bylo víc, mohl jsem spadnout v prvním i druhém kole. Taky s Japoncem hrozilo, že mě hodí, technicky na tom byl velice dobře. Kdybych byl zdravotně fit, třeba by to dopadlo ještě líp, ale k problémům s loktem se přidaly bolesti zad. Před semifinále jsem spolykal nějaké ibalginy a brufeny a v zápase o třetí místo už jsem to tolik necítil.
Vraťme se ještě ke zmíněné prohře s Grolem, po které se vám nechtělo ze země. Bylo to bolestí, anebo naštváním?
Byl jsem naštvaný a vytočený, protože jsem věděl, že jsem ten zápas mohl vyhrát. Hnal jsem se ale zbytečně do chvatu, bylo to k vzteku.
Nicméně jste završil veleúspěšný rok - od olympiády v Londýně jste prohrál jen dva zápasy, mimo jiné jste se stal mistrem Evropy do 23 let, vyhrál jste "dospělou" Evropu, získal dvě zlata z univerziády, byl jste světovou jedničkou. Která bude další medaile?
Možná bych měl říct, že příští rok bude další mistrovství světa a Evropy, tudíž další šance, ale teď tak neuvažuju. Chci si užít tuhle medaili. A možná ukončím sezonu. Chtěl jsem jet ještě na turnaj Grand Prix do Chorvatska, ale nejspíš změním plány a s rodiči, bratrem a přítelkyní pojedeme na dovolenou do Turecka. Tam si prohřeju zmlácené tělo.
Mezi judisty je zvykem vykoupat medaili v šampaňském, aby tím přivábila další kovy. Dojde k tomu?
Snad ano, ale nic velkého to nebude, jsem totálně dobitej. Asi si s klukama dáme na hotelu nějaké pivo a vytuhnu, mám toho fakt plné kecky. Pořádně to oslavíme až doma s kamarády a dalšími, co se pohybují kolem juda.
Když jste v Paříži před dvěma lety získal první světový bronz, bylo to spíše překvapení, zatímco teď už jste byl jedním z favoritů. Jak vnímáte ten rozdíl?
Tehdy to bylo úplně o něčem jiném, byl jsem ještě takové děcko, zápasy jsem musel pracně otáčet. Teď se ode mě čekalo víc, ale na druhou stranu jsem měl od prvního kola těžké soupeře. Ve všech zápasech jsem musel dřít a asi to nevypadalo tak hezky jako na mistrovství Evropy v Budapešti, kde mi chvaty krásně vycházely a já skoro všechny soupeře házel na ipon. Škoda prostě toho Grola, ale stalo se...
