Dvojčata Bob a Mike Bryanové
|
Letos už vyhráli tři dosavadní grandslamové turnaje sezony. Pokud za dva týdny vyhrají před domácím publikem i ten poslední (US Open), oslaví takzvaný kalendářní grandslam. Stali by se teprve druhým mužským párem v historii, kterému se to povedlo. Tím prvním byli v roce 1951 Ken McGregor a Frank Sedgman. "Myslel jsem, že mě nic nepotěší tolik jako zisk zlaté olympijské medaile. Ale co kdyby se nám podařilo vyhrát všechny čtyři grandslamy v roce? Cítím, že by to bylo nádherné zakončení naší kariéry," přiznává Mike Bryan.
Přestože je jim už 35 let, těžko byste hledali dvojici, která má větší šanci na mytickou metu dosáhnout. Na profesionální okruh vstoupili Brianové už v roce 1995, tehdy jim bylo sedmnáct let. První opravdu úspěšnou sezonu zažili v roce 2001. Zisk premiérové velké trofeje se datuje o dva roky později, kdy vybojovali mušketýrský pohár na antuce v Paříži. Tehdy začala jejich éra. Už před třemi lety překonali rekordy bratří Woodfordů a dál zvyšují deblové mety pro další generace.
Zrcadlová dvojčata
Právem byli zvoleni nejlepším tenisovým týmem od roku 2000. Na vrcholu žebříčku ATP ve čtyřhře strávili nejdelší dobu. Drží 15 grandslamových titulů a jako jediní dokázali triumfovat na všech turnajích velké čtyřky a zároveň také na olympiádě (mají zlato z Londýna 2012). Ovládli už 92 deblových podniků na okruhu, tedy o 30 víc než jejich slavní australští předchůdci bratři Todd a Mark Woodfordové. Spolu s Andym Roddickem a Jamesem Blakem navíc vybojovali v roce 2007 také daviscupové vítězství.
Američtí tenisté Bob a Mike (vlevo) Brianovi
Mike je starší, narodil se o dvě minuty dřív. Bob je zase o tři centimetry vyšší. Oba na kurtu používají jednoruční bekhend, hrají agresivně a jsou velmi rychlí. Jejich největší zbraní je ale fakt, že jsou takzvaná zrcadlová dvojčata. Ta se rodí jen velmi vzácně. Bryanové díky tomu mají stejné pohyby, ale jeden je pravák a druhý levák. Skvěle se tak na dvorci doplňují a dokážou pokrýt daleko větší prostor než jejich soupeři. A to je také jeden z důvodů, proč sbírají deblové trofeje už od juniorských let.
"Lidé říkají, že je to ten hlavní důvod našich úspěchů. Tvrdí, že používáme jakousi bratrskou vnitřní telepatii. Věří, že právě tohle je naše kouzlo. Necháváme fanoušky a novináře, aby si to mysleli. Pravda je ale taková, že jsme spolu s Bobem odehráli tisíce utkání. Proto se nám tak daří," vysvětluje Mike Bryan. Jeden bez druhého totiž nikdy nestrávili odděleně delší dobu než týden. "A vzájemně za sebe dokončujeme věty," usmívá se Bob. "S bratrem mají unikátní a silné pouto," říká i otec slavných tenisových dvojčat Wayne Bryan.
Nesměli hrát proti sobě
A často vypráví, jak jeho synové vždycky končili v jedné posteli. Na turnajích mívala dvojčata společný pokoj, rovným dílem se dělila o příjmy i výdaje. Jenže Bryanové v juniorských letech válcovali své vrstevníky i ve dvouhře. Jak to s nimi rodiče dělali, aby se ve finále takových turnajů nepohádali? Odradil je zážitek z jednoho mládežnického turnaje, kdy se jiná dvojčata pohádala kvůli trofeji a nakonec ji rozbila. "Tak jsme prostě řekli, že do zápasů proti sobě nenastoupí. Kluci se střídali a nevadilo jim tom. Chtěli jsme, aby cítili, že si jsou rovni," vypráví Kathy Bryanová.
Američtí tenisté Bob a Mike Brianovi
Proto Bryanům hodně společných zvyků vydrželo až dodnes. A ani trochu nevadí, že jsou oba ženatí. "Moc se toho nezměnilo. Jen teď máme větší rodinu," tvrdí Bob Bryan. V zámoří jsou Bryanové fenoménem. Je to právě jejich zásluha, že spousta Američanů začala na turnajích sledovat čtyřhru. Až na výkony Johna Isnera mužský tenis Spojených států stagnuje. Jenže zatímco singlisté opouštějí elitní místa v žebříčku, Bryanové velmoc drží alespoň na vrcholu čtyřhry. Fanoušky si ale získávají i svým vystupováním. Pro Bryany je velmi důležitá rodina a to, že se mohou často věnovat charitativní práci.
Dokonce mají vlastní nadaci The Bryan Bros Foundation. Jejich největší vášní je však hudba. Mike hraje na bicí a Bob na klávesy. Založili i kapelu, do které si občas přizvou otce Waynea, vítěze US Open 2003 Roddicka nebo někdejší světovou sedmičku Mardyho Fishe. K tenisu, hudbě a bratrské lásce je odmalička vedli rodiče. "Chtěli jsme jen jedno dítě, aby nám dali pokoj naši rodiče a prarodiče. Pořád si přáli vnoučata. Když jsme se dozvěděli, že máme dvojčata, tak manželka začala plakat. Věděla, že má po kariéře," vypráví Wayne Bryan, který je právník a vášnivý kytarista.
Kathy Bryanová totiž bývala nadějnou tenistkou, na Wimbledonu 1965 si zahrála čtvrtfinále smíšené čtyřhry. Teď se oba rodiče věnují tenisu jako trenéři mládeže a jsou na své potomky pořádně hrdí. A doufají, že se jejich synům splní na US Open sen o kalendářním grandslamu. Ale pokud velikáni čtyřhry Bob a Mike ve Flushing Meadows nezvítězí, svět se jim nezboří. Už mají jiné životní priority. A pořád jim také zbývá čas do olympiády v brazilském Riu 2016. Až po ní plánují definitivně uzavřít bohatou společnou kariéru.
