Ještě ve čtvrtek trénoval v Lomnici nad Popelkou. Na internetu kontroloval víkendovou předpověď počasí. "Hlavně, ať se to odskáče," přál si český skokan. Na nevyzpytatelném harrachovském mamutu začíná další díl seriálu Světového poháru v pátek večer kvalifikací.
Těšíte se na závody v domácích podmínkách?
Moc. Na mamutí harrachovský můstek mám navíc krásné vzpomínky a s tím se dobře nastupuje do závodů. Navíc mám před sebou dobrou sérii - po Harrachovu čeká Willingen, kde jsem byl loni druhý. Člověk se rád vrací na místa, kde zažil úspěch.
Lety ve Vikersundu jste kvůli fyzické únavě vynechal. Jak se cítíte po pauze?
Tělo už bylo z náročného programu přetažené a cítil jsem to ve všem. Člověka to pak trochu sráží. Tak jsem si dal volno, organismus si odpočinul a já mám novou motivaci. O víkendu jsem byl dva dny skákat v Klingenthalu. Počasí nám sice nepřálo, foukalo, pršelo, přesto máme za sebou hodnotný trénink.
Ve srovnání s loňskou sezonou je vaše letošní nevýrazná. Jak to zvládáte psychicky?
Hlavně na to koukám jinak. Pochopil jsem, že nemá smysl zabývat se tím zpětně. Psychicky to neprospívá. Plus, čím víc budu chtít, tím to bude horší. Tak tomu teď nechávám trochu volnější průběh, koukám s nadhledem.
Problémy vám dělalo postavení na nájezdu. Pomáhal vám také bývalý reprezentační trenér Richard Schalert. Cítíte výsledky?
Každým závodem to je lepší. Hodně to bylo vidět v Sapporu, kde mi naměřili téměř nejrychlejší nájezdové rychlosti. Před lety mě ´Riči´ dostal nahoru a já věděl, že jakkoli s ním budu v kontaktu, horší to být nemůže. Navíc mě i trenéru Davidu Jiroutkovi prospělo, že se na mě koukl někdo třetí, který se na věci dívá z jiného úhlu a lépe vidí chyby.
Takže větší sebedůvěra před lety?
V něčem by mi mohly pomoct. Na mamutím můstku se nedává do odrazu na hraně sto procent síly, člověk se musí víc soustředit na letovou fázi. I já na ni budu myslet víc, přestanu se pořád zabývat nájezdem a možná ho tak zvládnu ve větší pohodě. V Klingenthalu jsme navíc trochu zapracovali na ´véčku´. Nedělám ho tak široké, zkouším mít lyže víc na plochách. Třeba jako Švýcar Amman. A docela se mi to dařilo.
Absenci ve Vikersundu tudíž za handicap nepovažujete?
Kluci mají sice naskákáno, ale ne pro každého to musí být výhoda. Co kdyby se mi tamní závody nepovedly? Raději začnu s čistou hlavou. Možná mi Harrachov přinese nějaký zlom, nakopne mě směrem k mistrovství světa ve Val di Fiemme. I když času je ještě dost.
