Připomíná i osud „hocha, co se trápil s pokličkou“, až vynalezl diskařskou otočku (Jandy-Suka), nebo „šampiona z údolí račího potoka“, jenž k Hitlerově nelibosti triumfoval na berlínské olympiádě (Hudec).
Vzdává hold osobnostem, které mohly být zbaveny nánosů „dobově nutné“ přetvářky minulého režimu až po svém skonu (Jandera, rozhlasový reportér Laufer). Vzpomíná i na ty, jejichž sportovní kariera byla krátká („neznámý“ libeňský fotbalista Valášek, střelec historicky prvního gólu české reprezentace v roce 1906), nebo bizarní (atletka Koubková, po operaci ragbista Koubek) – jinak řečeno: šlo o dva životy v jednom těle.
A konečně lze zmínit příběh lyžaře, jenž zachraňoval Hanče, jinak „všesportovce“, šerifa trampské osady, obchodníka vězněného minulým režimem a patrně i prvního „socialistického“ bezdomovce (Emericha Ratha).
