Když se v roce 1968 sešlo na startu prvního ročníku 52 závodníků, nikdo ze zúčastněných by si určitě nepomyslel, že o padesát let později jich na startu na stadionu v Bedřichově bude stát přes šest tisícovek.
Premiérový závod dojelo pouhých šest běžkařů a nejrychleji byl v cíli horolezec Josef Driml. S časem 3:39:00 by dnes patřil k průměru, v současnosti stihnou totiž závodníci ujet trať v polovičním čase.
Jizerská padesátka
Neporovnatelný je i servis závodníků. Startovné tehdy činilo pět korun a účastníci dostali dvě tatranky a čaj. Nyní stojí nejlevnější zápisné tisícovku a závodníci mají k dispozici vedle možnosti namazat si lyže od odborníků i pět občerstvovacích stanic podél trati.
Pro historii závodu pak byl přelomovým okamžikem tragická událost v roce 1970, kdy 31. května zahynulo v Peru všech patnáct členů československé expedice horolezců. Snažili se pokořit nejvyšší horu peruánských And, celá výprava však skončila pod kamennou lavinou na úpatí Huascaránu.
Od čtvrtého ročníku proto nese Jizerská padesátka podtitul Memoriál Expedice Peru 1970 na počest zmíněných patnácti horolezců, kteří se v tragickém roce do jednoho zúčastnili třetího ročníku.
Závodí i známí profesionálové
V roce 1971, tedy v prvním ročníku memoriálu, se už závodu zúčastnilo 797 závodníků, z toho 80 žen. Na tento popud se v 70. letech stal z Jizerské padesátky populární závod s nezvykle vysokou účastí. Například v roce 1976 se na start postavilo 6458 lyžařů, když zájem zúčastnit se závodu byl dvojnásobný.
Jizerská padesátka byla tak populární, že účast v ní brali za čest i mnozí profesionální sportovci. V roce 1976 ji úspěšně dojel mistr světa z roku 1972 a později úspěšný hokejový trenér Jaroslav Holík.
Vůbec nejtěžší závod v historii se datuje do roku 1978, kdy závod jelo rekordních 7800 lyžařů. Doprovázela jej velká nepřízeň počasí, husté sněžení a vichřice donutily téměř tisícovku běžců k tomu, aby svůj záměr dojet do cíle vzdali. O rok později prý zase byli jezdci tak natěšení, že do závodu vjeli s osmiminutovým předstihem.
Jizerská padesátka - grafika
Už tehdy vyhrávali závody čeští reprezentanti. Triumf má na kontě i stříbrná olympijská medailistka ze Sarajeva 1984 Gabriela Svobodová, maminka Gabriely Koukalové. Rekordmanem v počtu triumfů je pětinásobný vítěz Jiří Beran, třikrát vyhrál otec současného špičkového českého dálkového běžce Stanislav Řezáč.
Kvůli tomu, že dva ze tří předchozích ročníků byly kvůli nepřízni počasí zrušeny, rozhodli se pořadatelé v roce 1991 ke změně termínu na polovinu února, kvůli čemuž startovní pole prořídlo na 2703 běžců.
O rok dříve, ve 33. ročníku, se Jizerská padesátka stala součástí seriálu světové ligy v dálkových bězích Wordloppet, takže se zařadila mezi další populární masové závody, jako je například švédský Vasův běh.
I v té době se však děly v závodech bizarnosti, jako například když v roce 2001 tři tisíce závodníků musely z Bedřichova na start v Nové Louce šlapat v rámci závodu tři kilometry pěšky.
Podmínky mají být ideální
Po vstupu do Worldloppetu se dočkala v roce 2003 Jizerská padesátka dalšího uznání a stala se i součástí kalendáře FIS Marathon Cupu, což znamená, že získala záruku toho, že se jí každý rok účastnili nejenom ti nejlepší světoví „laufaři“, ale i hvězdy z klasického lyžování jako Björn Dählie či Thomas Alsgaard. Od roku 2010 pak závod každý rok vysílá přímým přenosem Česká televize.
V roce 2012 závod zatím naposledy vyhrál český muž – Stanislav Řezáč. „Je to pro mě nejcennější titul tady doma,“ radoval se jablonecký rodák, který bydlí hned u startu závodu. V Bedřichově nebude chybět ani Lukáš Bauer, který byl na Jizerské padesátce druhý v roce 2013. Nyní ale soustředí své síly na MS v Lahti. „Budu tam mít dílčí úkoly,“ řekl Bauer, který v Jizerských horách bude působit i jako šéf svého týmu Pioneer Investments.
Kateřina Smutná.
V roce 2015 pak mezi ženami triumfovala Češka Kateřina Smutná, která ale v té době ještě reprezentovala Rakousko. Ta bude největší favoritkou i v letošním ročníku, když už pojede pod českou vlajkou. Vyhrála totiž pět ze šesti závodů, do nichž nastoupila, a bude v Jizerských horách útočit na celkové vedení v seriálu dálkových běhů Ski Classics. „Měla jsem kašel, nebylo to snadné, ale snad už to je lepší a dokážu se do víkendu vykurýrovat. Kdyby to dopadlo jako před dvěma lety, bylo by to úžasné,“ zasnila se Smutná, která hned po Jizerské padesátce odjede do Lahti na mistrovství světa.
Organizátoři pro letošní sezonu vycouvali z tradičního lednového termínu, aby se vyvarovali nedostatku sněhu jako v minulých letech. „Potíže se sněhem skutečně nejsou, máme ho dost. I když se trochu oteplilo, není to problém. Podmínky jsou nyní úplně ideální a já věřím, že to bude krásná oslava padesáté padesátky,“ uvedl za organizátory David Douša.
